DOBROVOLSKÝ Jaroslav 5.10.1895-29.4.1942

Jaroslav DOBROVOLSKÝ
Narození	5.10.1895
Místo narození	Lužice u Hodonína
Úmrtí	29.4.1942
Místo úmrtí	Mauthausen (Rakousko)
Povolání	76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48216

DOBROVOLSKÝ, Jaroslav, * 5. 10. 1895 Lužice u Hodonína, † 29. 4. 1942 Mauthausen (Rakousko), malíř, grafik, komunální politik, osvětový pracovník

Nejmladší ze čtrnácti dětí důlního kováře. 1913 maturoval na reálném gymnáziu v Hodoníně. 1913/14 učil na obecných školách, po vypuknutí první světové války narukoval do rakousko-uherské armády. Po návratu z fronty působil 1918 až 1920 jako učitel na obecné škole ve Starém Městě u Uherského Hradiště, 1920–22 v rodných Lužicích, 1922–29 postupně na Státním ústavu pro hluchoněmé děti v Jelšavě na Slovensku, na obecné škole v Uherském Ostrohu a na měšťanské škole v Břeclavi. Doplnil si maturitu na učitelském ústavu v Kroměříži a získal aprobaci pro obor matematika a kreslení. 1929–35 učil na měšťanské škole v Hodoníně, 1939–40 působil jako okresní školní inspektor v Moravské Ostravě. Soustavně se zabýval metodikou výuky kreslení, přispíval do odborných pedagogických časopisů a publikoval metodické příručky Kreslení v prvouce (1931) a Kreslení ve 3.–5. ročníku (1932). Zároveň se věnoval grafické tvorbě (cykly dřevorytů a leptů: Hrady a zámky Podyjí, 1927; Z Pováží, 1928–29; Bratislava, 1929; Uherský Ostroh I–II, 1929; Přes Vysoké Tatry, 1930; Hodonín, 1930; Břeclav, 1931, Ostrava, 1940; ilustrace-linoryty pro bibliofilská vydání díla Petra Bezruče; soubory ex libris, novoročenky, návrhy knižních vazeb, plakátů a diplomů), ale i krajinomalbě (akvarely s motivy z Dalmácie; oleje, pastely). Jeho ex libris byla oceněna na mezinárodních výstavách v Bruselu, v USA i v Austrálii, 1936 předsedal československé sekci mezinárodní výstavy knižních značek v Los Angeles.

Angažoval se v Sokole a v řadě spolků; politicky byl činný v sociální demokracii (člen předsednictva jejího okresního výkonného výboru v Hodoníně). 1935–39 zastával úřad starosty Hodonína; v této funkci organizoval návštěvu prezidenta Beneše ve městě 1936. Na začátku německé okupace se aktivně zapojil do domácí rezistence v odbojové organizaci Obrana národa. Zajišťoval ilegální přechody do zahraničí a vyvíjel zpravodajskou činnost. V září 1940 byl zatčen gestapem, vězněn v Ratiboři, Olomouci a v Brně a deportován do koncentračního tábora Mauthausen, kde zahynul. Urna s popelem byla uložena na hřbitově v rodišti.

S manželkou Emilií, roz. Bdinkovou, měl dceru Danu. Po válce byly po něm pojmenovány ulice v Hodoníně a v Ostravě. Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce obětí německé okupace z řad moravských učitelů, umístěné na budově bývalé Zemské školní rady v Brně.

L: nekrolog in: Malovaný kraj 2, 1947, s. 28–30; KSN 3, s. 398; Toman 1, s. 166; Kulturní adresář ČSR, 1936, s. 82; A. Gála, Daň krve moravskoslezských škol 1939–1945, 1947, s. 23; L. Nedbal – M. Hynek – G. Rucká – V. Schildberger, Hodonín ve válce a okupaci v letech 1939–1945, 2005, s. 17, 22–23, 38; J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé. Osobnosti v dějinách české sociální demokracie, 2005, s. 44–45.

Josef Tomeš