BŘEZINA Jan 25.2.1930-8.7.1994: Porovnání verzí
(BŘEZINA_Jan_25.2.1930-8.7.1994) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 25.2.1930 | | datum narození = 25.2.1930 | ||
| místo narození = | | místo narození = Milkov u Litovle | ||
| datum úmrtí = 8.7.1994 | | datum úmrtí = 8.7.1994 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Šternberk u Olomouce | ||
| povolání = 56- Filozof | | povolání = 56- Filozof | ||
61- Pedagog | 61- Pedagog | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BŘEZINA, Jan,''' ''* 25. 2. 1930 Milkov u Litovle, † 8. 7. 1994 Šternberk u Olomouce, filozof, pedagog'' | |||
Pocházel z rodiny venkovského kováře. Absolvoval malotřídní | |||
školu v Kladkách. Nejprve studoval na státním gymnáziu | |||
(dnes Gymnázium Jana Opletala) v Litovli, kde maturoval | |||
1949. V období 1949–53 vystudoval obor filozofie – čeština | |||
na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde | |||
byl žákem mj. Josefa Ludvíka Fischera a kde 1953 obhájil | |||
doktorskou disertační práci s názvem ''Tři kapitoly o positivismu'' | |||
a byl promován titulem doktor filozofie (PhDr.). 1953 se oženil | |||
s Ludmilou, roz. Koutnou, s níž vychoval dvě děti: syna | |||
Jana, dnes báňského inženýra, geologa a politika, a dceru Ludmilu. | |||
V období 1953–70 působil jako středoškolský profesor | |||
v Uničově, kde se nakonec stal i ředitelem střední všeobecně | |||
vzdělávací školy, pak 1970–90 na gymnáziu ve Šternberku. | |||
Od konce padesátých do počátku sedmdesátých let současně | |||
přednášel externě filozofii v rámci výuky marxismu-leninismu | |||
na olomoucké Univerzitě Palackého. Poté, co byl 1970 vyloučen | |||
z KSČ, byl zbaven ředitelské funkce i možnosti přednášet | |||
a filozofii se mohl věnovat jen soukromě. Zabýval se zejména | |||
fenomenologií a filozofií Jana Patočky. Teprve v 90. | |||
letech mohl plně rozvinout své zaujetí pro obor. Od 1990 | |||
přijal místo odborného asistenta na obnovené katedře filozofie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kde | |||
se také 1993 habilitoval, a to prací s názvem ''Vztah filozofie'' | |||
''Ernsta Cassirera k osvícenectví a moderně''. Přednášel filozofii | |||
antickou a zejména německého osvícenství. Dále rozpracoval | |||
a publikoval některé odborné studie. V nich si všímal hlavně | |||
role fenomenologie v diskusi o mezích tradičního vědeckého | |||
poznání. Za vhodné vodítko považoval především analýzy | |||
přirozeného světa a lidské existence v díle Jana Patočky, jehož | |||
osobnost se pokoušel zasadit do souvislosti naší národní filozofie a filozofie dějin, zejména v konfrontaci s Tomášem G. | |||
Masarykem a Josefem Ludvíkem Fischerem a s jejich úvahami | |||
o krizi Evropy a osvícenského racionalismu. Napsal i několik | |||
slovníkových hesel ''Filosofického slovníku'' (1995). | |||
'''D:''' SČF, s. 59n. (kde neúplný soupis B. díla); výběr: Logika na gymnáziích, | |||
in: Matematika a fyzika ve škole 9, 1978/79, s. 737n.; Patočkův pojem | |||
existence, in: P. Marek (ed.), O Edmundu Husserlovi, 1991, s. 106n.; | |||
Úvod do řeckého metafyzického myšlení, 1992; Některé aspekty filosofie | |||
osvícenství, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Philosophica 1, | |||
1993, s. 37n.; Pokus o českou národní filosofii a jeho ztroskotání, 1993; | |||
Einige Worte zur Faustproblematik, Ellwangen 1993; In margine filosofie | |||
J. L. Fischera, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Philosophica | |||
2, 1994, s. 13n.; Der Versuch einer tschechischen Nationalphilosophie und | |||
sein Scheitern, in: J. Bloss a kol. (ed.), Intentionalität – Werte – Kunst (Husserl, | |||
Ingarden, Patočka). Beiträge zur gleichnamigen Prager Konferenz vom | |||
Mai 1992, 1995, s. 133n.; (překlad z němčiny s J. Horákem) F. Nietzsche, | |||
Filosofi e v tragickém období Řeků, 1994 (kde B. studie Úvod do řeckého | |||
metafysického myšlení, s. 93n.); fl u.cas.cz/newweb/prehled/brezina.htm. | |||
'''L:''' SČF, s. 59n. | |||
'''P:''' Archiv Univerzity Palackého v Olomouci, fond Rektorát, osobní spis J. B., | |||
sign. 360/7189, habilitační spis J. B., sign. 9/125. | |||
Ivan Blecha, Gustav Novotný | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:56- Filozof]] | [[Kategorie:56- Filozof]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
[[Kategorie:1930]] | [[Kategorie:1930]] | ||
[[Kategorie:Milkov]] | |||
[[Kategorie:1994]] | [[Kategorie:1994]] | ||
[[Kategorie:Šternberk]] |
Verze z 22. 1. 2017, 09:15
Jan BŘEZINA | |
![]() | |
Narození | 25.2.1930 |
---|---|
Místo narození | Milkov u Litovle |
Úmrtí | 8.7.1994 |
Místo úmrtí | Šternberk u Olomouce |
Povolání |
56- Filozof 61- Pedagog |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=81472 |
BŘEZINA, Jan, * 25. 2. 1930 Milkov u Litovle, † 8. 7. 1994 Šternberk u Olomouce, filozof, pedagog
Pocházel z rodiny venkovského kováře. Absolvoval malotřídní školu v Kladkách. Nejprve studoval na státním gymnáziu (dnes Gymnázium Jana Opletala) v Litovli, kde maturoval 1949. V období 1949–53 vystudoval obor filozofie – čeština na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde byl žákem mj. Josefa Ludvíka Fischera a kde 1953 obhájil doktorskou disertační práci s názvem Tři kapitoly o positivismu a byl promován titulem doktor filozofie (PhDr.). 1953 se oženil s Ludmilou, roz. Koutnou, s níž vychoval dvě děti: syna Jana, dnes báňského inženýra, geologa a politika, a dceru Ludmilu. V období 1953–70 působil jako středoškolský profesor v Uničově, kde se nakonec stal i ředitelem střední všeobecně vzdělávací školy, pak 1970–90 na gymnáziu ve Šternberku. Od konce padesátých do počátku sedmdesátých let současně přednášel externě filozofii v rámci výuky marxismu-leninismu na olomoucké Univerzitě Palackého. Poté, co byl 1970 vyloučen z KSČ, byl zbaven ředitelské funkce i možnosti přednášet a filozofii se mohl věnovat jen soukromě. Zabýval se zejména fenomenologií a filozofií Jana Patočky. Teprve v 90. letech mohl plně rozvinout své zaujetí pro obor. Od 1990 přijal místo odborného asistenta na obnovené katedře filozofie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kde se také 1993 habilitoval, a to prací s názvem Vztah filozofie Ernsta Cassirera k osvícenectví a moderně. Přednášel filozofii antickou a zejména německého osvícenství. Dále rozpracoval a publikoval některé odborné studie. V nich si všímal hlavně role fenomenologie v diskusi o mezích tradičního vědeckého poznání. Za vhodné vodítko považoval především analýzy přirozeného světa a lidské existence v díle Jana Patočky, jehož osobnost se pokoušel zasadit do souvislosti naší národní filozofie a filozofie dějin, zejména v konfrontaci s Tomášem G. Masarykem a Josefem Ludvíkem Fischerem a s jejich úvahami o krizi Evropy a osvícenského racionalismu. Napsal i několik slovníkových hesel Filosofického slovníku (1995).
D: SČF, s. 59n. (kde neúplný soupis B. díla); výběr: Logika na gymnáziích, in: Matematika a fyzika ve škole 9, 1978/79, s. 737n.; Patočkův pojem existence, in: P. Marek (ed.), O Edmundu Husserlovi, 1991, s. 106n.; Úvod do řeckého metafyzického myšlení, 1992; Některé aspekty filosofie osvícenství, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Philosophica 1, 1993, s. 37n.; Pokus o českou národní filosofii a jeho ztroskotání, 1993; Einige Worte zur Faustproblematik, Ellwangen 1993; In margine filosofie J. L. Fischera, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Philosophica 2, 1994, s. 13n.; Der Versuch einer tschechischen Nationalphilosophie und sein Scheitern, in: J. Bloss a kol. (ed.), Intentionalität – Werte – Kunst (Husserl, Ingarden, Patočka). Beiträge zur gleichnamigen Prager Konferenz vom Mai 1992, 1995, s. 133n.; (překlad z němčiny s J. Horákem) F. Nietzsche, Filosofi e v tragickém období Řeků, 1994 (kde B. studie Úvod do řeckého metafysického myšlení, s. 93n.); fl u.cas.cz/newweb/prehled/brezina.htm.
L: SČF, s. 59n.
P: Archiv Univerzity Palackého v Olomouci, fond Rektorát, osobní spis J. B., sign. 360/7189, habilitační spis J. B., sign. 9/125.
Ivan Blecha, Gustav Novotný