BUBNÍK Karel 28.10.1847-6.11.1887: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BUBNÍK_Karel_28.10.1847-6.11.1887)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 28.10.1847
| datum narození = 28.10.1847
| místo narození =  
| místo narození = Bedrč u Benešova
| datum úmrtí = 6.11.1887
| datum úmrtí = 6.11.1887
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Královské Vinohrady (Praha)
| povolání = 63- Spisovatel
| povolání = 63- Spisovatel


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Karel BUBNÍK
}}
 
'''BUBNÍK, Karel,''' ''* 28. 10. 1847 Bedrč u Benešova, † 6. 11. 1887 Královské Vinohrady (Praha), prozaik, dramatik, učitel''
 
Obecnou a německou hlavní školu vychodil v Benešově.
Tam absolvoval i nižší gymnázium, vyšší navštěvoval v Praze
na Novém Městě. Maturoval 1868. Z existenčních důvodů
nemohl pokračovat v dalších studiích a začal proto působit
jako učitel jednotřídní školy ve Struhařově na Benešovsku.
Poté, co 1871 vykonal učitelské zkoušky, učil na různých
místech, 1875 zakotvil nakrátko na obecné škole v Bolehošti
u Opočna, ale již po dvou letech odešel do Čelákovic.
Od 1881 učil a žil na Královských Vinohradech.
 
V době maturity počal časopisecky publikovat, debutoval
v listě ''Praha'' (1868). Od 70. let přispíval do ''Obrazů života''
deklamacemi (''Úkol vlastenek'', ''Z pamětních dat Kocourkova''),
humoreskami (''Sedm milionů'', ''Vlasatice'') a historickými prózami
(''Přemysl Otakar''). Podobným druhem nenáročné beletrie
a verši naplňoval další dobové listy, od 1872 ''Merendy'',
''Světozor'' (kde uveřejnil zejména 1872 truchlohru ''Král Otakar''
''II.'') a ''Šotka'', humoristickou přílohu ''Obrazů života''. Jako
učitel se od prvního ročníku podílel i na profilování časopisu
''Naší mládeži'', mimo jiné tam otiskl historickou povídku
''Travič v dolech Jílovských'', naplňující svou silnou vlastenecko-
mravní tendencí a množstvím tajemných, bizarních
a romantických rekvizit a dobrodružných zvratů dobovou
představu o kvalitní próze pro mládež. Nejčtivější složku B.
díla tvořily humoresky, v nichž projevil smysl pro dějovou
gradaci, vtip a postižení komických situací (''Svoji k svému'',
''Terno kmotra Brejly''). Dodával je zejména do časopisu ''Paleček'',
resp. (od 1887) ''Nový Paleček''. Další nepříliš náročné
prózy z vesnického a maloměstského prostředí, které představovaly salonní romány a novely, měly vesměs umělecky pokleslejší
kvalitu literatury sentimentu a balancovaly nezřídka
až na hranici literárního braku. Z knižně vydaných to byly:
historický román ''Démon věku'' (1875 u A. Čapka v Jičíně),
humoreska pro mládež ''Toníkovy osudy'' (1881 v ''První české''
''knihovně pro mládež na Moravě'' u Šaška), román ''V temnotách''
''bludu'' (1884 v Lauermannově edici Knihovna pro lid). Ohlasem
na Nestroye měla být veselohra ''Nový ludrácký trojlístek''.
V pozůstalosti zůstalo historické drama ''Ctibor a soudce'', posmrtně
byl 1888 v časopise ''Vesna'' otištěn historický román
''Pro lásku a víru.''
 
'''L:''' řada pramenů udává chybná životní data B.; nekrolog: sine, Úmrtí, in:
Literární listy 8, 1887, č. 23, 1. 12. 1887, s. 386; F. Bačkovský, Přehled písemnictví
českého doby nejnovější, 1899, s. 84; OSN 4, s. 826; V. Kryšpín,
Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let,
1885, s. 362; F. D. Zenkl, Spisovatelé kraje táborského 1, 1902, s. 28n.;
Literární rozhledy 12, 1928, s. 45; Čteme 1, 1939, s. 27; LČL 1, s. 323.
 
'''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha.
 
Marcella Husová
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:1847]]
[[Kategorie:1847]]
[[Kategorie:Bedrč]]
[[Kategorie:1887]]
[[Kategorie:1887]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 23. 1. 2017, 16:16

Karel BUBNÍK
Narození 28.10.1847
Místo narození Bedrč u Benešova
Úmrtí 6.11.1887
Místo úmrtí Královské Vinohrady (Praha)
Povolání 63- Spisovatel
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43103

BUBNÍK, Karel, * 28. 10. 1847 Bedrč u Benešova, † 6. 11. 1887 Královské Vinohrady (Praha), prozaik, dramatik, učitel

Obecnou a německou hlavní školu vychodil v Benešově. Tam absolvoval i nižší gymnázium, vyšší navštěvoval v Praze na Novém Městě. Maturoval 1868. Z existenčních důvodů nemohl pokračovat v dalších studiích a začal proto působit jako učitel jednotřídní školy ve Struhařově na Benešovsku. Poté, co 1871 vykonal učitelské zkoušky, učil na různých místech, 1875 zakotvil nakrátko na obecné škole v Bolehošti u Opočna, ale již po dvou letech odešel do Čelákovic. Od 1881 učil a žil na Královských Vinohradech.

V době maturity počal časopisecky publikovat, debutoval v listě Praha (1868). Od 70. let přispíval do Obrazů života deklamacemi (Úkol vlastenek, Z pamětních dat Kocourkova), humoreskami (Sedm milionů, Vlasatice) a historickými prózami (Přemysl Otakar). Podobným druhem nenáročné beletrie a verši naplňoval další dobové listy, od 1872 Merendy, Světozor (kde uveřejnil zejména 1872 truchlohru Král Otakar II.) a Šotka, humoristickou přílohu Obrazů života. Jako učitel se od prvního ročníku podílel i na profilování časopisu Naší mládeži, mimo jiné tam otiskl historickou povídku Travič v dolech Jílovských, naplňující svou silnou vlastenecko- mravní tendencí a množstvím tajemných, bizarních a romantických rekvizit a dobrodružných zvratů dobovou představu o kvalitní próze pro mládež. Nejčtivější složku B. díla tvořily humoresky, v nichž projevil smysl pro dějovou gradaci, vtip a postižení komických situací (Svoji k svému, Terno kmotra Brejly). Dodával je zejména do časopisu Paleček, resp. (od 1887) Nový Paleček. Další nepříliš náročné prózy z vesnického a maloměstského prostředí, které představovaly salonní romány a novely, měly vesměs umělecky pokleslejší kvalitu literatury sentimentu a balancovaly nezřídka až na hranici literárního braku. Z knižně vydaných to byly: historický román Démon věku (1875 u A. Čapka v Jičíně), humoreska pro mládež Toníkovy osudy (1881 v První české knihovně pro mládež na Moravě u Šaška), román V temnotách bludu (1884 v Lauermannově edici Knihovna pro lid). Ohlasem na Nestroye měla být veselohra Nový ludrácký trojlístek. V pozůstalosti zůstalo historické drama Ctibor a soudce, posmrtně byl 1888 v časopise Vesna otištěn historický román Pro lásku a víru.

L: řada pramenů udává chybná životní data B.; nekrolog: sine, Úmrtí, in: Literární listy 8, 1887, č. 23, 1. 12. 1887, s. 386; F. Bačkovský, Přehled písemnictví českého doby nejnovější, 1899, s. 84; OSN 4, s. 826; V. Kryšpín, Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let, 1885, s. 362; F. D. Zenkl, Spisovatelé kraje táborského 1, 1902, s. 28n.; Literární rozhledy 12, 1928, s. 45; Čteme 1, 1939, s. 27; LČL 1, s. 323.

P: Biografický archiv ÚČL Praha.

Marcella Husová