DOLEŽELOVÁ Renáta 2.6.1950-12.6.2000: Porovnání verzí
(DOLEŽELOVÁ_Renáta_2.6.1950-12.6.2000) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 2.6.1950 | | datum narození = 2.6.1950 | ||
| místo narození = | | místo narození = Brodek u Přerova | ||
| datum úmrtí = 12.6.2000 | | datum úmrtí = 12.6.2000 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''DOLEŽELOVÁ, Renáta''', ''* 2. 6. 1950 Brodek u Přerova, † 12. 6. 2000 Praha, herečka'' | |||
Od dětství vystupovala v ochotnickém souboru. Po maturitě | |||
na přerovské chemické průmyslovce (1969) vystudovala | |||
JAMU v Brně (1979). První angažmá dostala 1973–79 | |||
v ostravském Divadle Petra Bezruče, 1979 se stala členkou | |||
Filmového studia Barrandov v Praze a naposledy byla angažována | |||
v pražském divadle U hasičů. Mladá, fyzicky přitažlivá, | |||
nadějná herečka se brzy začala uplatňovat ve filmu i televizi. | |||
Populární historicko-dobrodružný seriál G. Oplustila a režiséra | |||
P. Tučka ''Ctná paní Lucie'' (1972), v němž hrála titulní roli, | |||
ji vynesl do popředí diváckého zájmu. Seriál však na počátku | |||
normalizace zakázala cenzura, skončil v trezoru a poté byly | |||
jeho kopie definitivně zničeny. Během další kariéry pak D. dostávala | |||
větší i malé role v angažovaných a dobově poplatných | |||
titulech. Objevila se v trilogii O. Vávry ''Dny zrady'', ''Sokolovo'' | |||
a ''Osvobození Prahy'', ve filmu J. Sequense ''Kronika žhavého léta'' | |||
podle literární předlohy V. Řezáče a v umělecky zdařilém díle | |||
F. Vláčila ''Hadí jed''. Do povědomí televizních diváků se dostala | |||
v politicky angažovaných seriálech Okres na severu (sekretářka | |||
Zdenička) a především v ''Třiceti případech majora Zemana'', kde | |||
hrála první ženu hlavního hrdiny. V posledním desetiletí své | |||
kariéry se věnovala především dabingu. Koncem života trpěla | |||
hlubokými depresemi a život ukončila dobrovolně. Jejím | |||
manželem byl režisér Pavel Palouš. | |||
'''D:''' filmové role, výběr: Zdena (Kronika žhavého léta, 1973, režie J. Sequens); | |||
Anka Kadlecová (Dny zrady, 1974, Sokolovo, 1973, Osvobození Prahy, | |||
1976, režie O. Vávra); Eva (Osud jménem Kamila, 1974, režie P. Schulhoff); | |||
Růža (Půl domu bez ženicha, 1980, režie H. Bočan); Paní Blanka (Hadí jed, | |||
1981, režie F. Vláčil); dr. Martincová (Zralé víno, 1981, režie V. Vorlíček); | |||
Zuzana (Pavučina, 1986, režie Z. Zaoral). | |||
'''L:''' FPH 1, s. 86; M. Fikejz, Český film: Herci a herečky 1, 2006, s. 213–214; | |||
http://cfn.cz. | |||
'''P:''' Divadelní ústav Praha, dokumentace. | |||
Marie Makariusová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | [[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | ||
[[Kategorie:1950]] | [[Kategorie:1950]] | ||
[[Kategorie:Brodek u Přerova]] | |||
[[Kategorie:2000]] | [[Kategorie:2000]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 25. 1. 2017, 09:46
Renáta DOLEŽELOVÁ | |
![]() | |
Narození | 2.6.1950 |
---|---|
Místo narození | Brodek u Přerova |
Úmrtí | 12.6.2000 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 83- Divadelní interpret nebo herec |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=71484 |
DOLEŽELOVÁ, Renáta, * 2. 6. 1950 Brodek u Přerova, † 12. 6. 2000 Praha, herečka
Od dětství vystupovala v ochotnickém souboru. Po maturitě na přerovské chemické průmyslovce (1969) vystudovala JAMU v Brně (1979). První angažmá dostala 1973–79 v ostravském Divadle Petra Bezruče, 1979 se stala členkou Filmového studia Barrandov v Praze a naposledy byla angažována v pražském divadle U hasičů. Mladá, fyzicky přitažlivá, nadějná herečka se brzy začala uplatňovat ve filmu i televizi. Populární historicko-dobrodružný seriál G. Oplustila a režiséra P. Tučka Ctná paní Lucie (1972), v němž hrála titulní roli, ji vynesl do popředí diváckého zájmu. Seriál však na počátku normalizace zakázala cenzura, skončil v trezoru a poté byly jeho kopie definitivně zničeny. Během další kariéry pak D. dostávala větší i malé role v angažovaných a dobově poplatných titulech. Objevila se v trilogii O. Vávry Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy, ve filmu J. Sequense Kronika žhavého léta podle literární předlohy V. Řezáče a v umělecky zdařilém díle F. Vláčila Hadí jed. Do povědomí televizních diváků se dostala v politicky angažovaných seriálech Okres na severu (sekretářka Zdenička) a především v Třiceti případech majora Zemana, kde hrála první ženu hlavního hrdiny. V posledním desetiletí své kariéry se věnovala především dabingu. Koncem života trpěla hlubokými depresemi a život ukončila dobrovolně. Jejím manželem byl režisér Pavel Palouš.
D: filmové role, výběr: Zdena (Kronika žhavého léta, 1973, režie J. Sequens); Anka Kadlecová (Dny zrady, 1974, Sokolovo, 1973, Osvobození Prahy, 1976, režie O. Vávra); Eva (Osud jménem Kamila, 1974, režie P. Schulhoff); Růža (Půl domu bez ženicha, 1980, režie H. Bočan); Paní Blanka (Hadí jed, 1981, režie F. Vláčil); dr. Martincová (Zralé víno, 1981, režie V. Vorlíček); Zuzana (Pavučina, 1986, režie Z. Zaoral).
L: FPH 1, s. 86; M. Fikejz, Český film: Herci a herečky 1, 2006, s. 213–214; http://cfn.cz.
P: Divadelní ústav Praha, dokumentace.
Marie Makariusová