BUDÍN Bohumír 16.8.1907-5.5.1945: Porovnání verzí
(BUDÍN_Bohumír_16.8.1907-5.5.1945) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BUDÍN, Bohumír,''' ''* 16. 8. 1907 Praha, † 5. 5. 1945 Praha, lékař-chirurg, účastník 2. odboje'' | |||
Po maturitě na gymnáziu vystudoval medicínu na Lékařské | |||
fakultě UK v Praze, promoval 22. 1. 1932. Na studia si vydělával | |||
na stavbách. Současně se věnoval i sportu v Sokole | |||
a později v atletickém oddíle SK Slavia Praha. Několikrát | |||
reprezentoval ČSR v boxu, hrál ragby za vysoké školy. Medicínu | |||
dokončil v době vrcholící hospodářské krize a marně | |||
hledal práci. Příležitostně zastupoval na venkově a byl lékařem | |||
v Praporech práce hlavního města Prahy, vytvořených | |||
na pomoc nezaměstnaným. Poté se stal sekundářem v berounské | |||
nemocnici, prošel chirurgií v Lounech, v TeplicíchŠanově, | |||
v Žilině. Během vojenské služby pracoval na chirurgickém | |||
oddělení divizní nemocnice. 1937 nastoupil v nové | |||
nemocnici v Praze Na Bulovce jako sekundární lékař u prof. | |||
MUDr. J. Levita. Během nacistické okupace Československa | |||
se aktivně zapojil do odboje, vedl skupinu vytvořenou v nemocnici | |||
Na Bulovce, která tiskla a distribuovala ilegální tiskoviny | |||
a spolupracoval se skupinou libeňských komunistů. | |||
13. 11. 1939 ho zatklo gestapo. Z Pankráce byl deportován | |||
do Drážďan a krátce na to do Lipska, kde byl vězněn 18 měsíců | |||
a současně vedl vězeňskou ošetřovnu. V září 1941 byl | |||
převezen do drážďanského vězení a v lednu 1942 odsouzen | |||
ke 33 měsícům káznice ve Waldheimu. Po propuštění se vrátil | |||
do Prahy (15. 8. 1942) a od května 1943 nastoupil jako | |||
chirurg v nemocnici kongregace Milosrdných sester sv. Karla | |||
Boromejského ve Vlašské ulici na Malé Straně. Přijal i funkci | |||
lékaře zaměstnanců Pražského hradu spojenou s naturálním | |||
bytem na Hradě. Následoval zákaz lékařské činnosti a B. začal | |||
pracovat jako závozník, později se stal technickým úředníkem | |||
v biologické laboratoři Frágnerovy továrny na léčiva | |||
v Dolních Měcholupech, kde se podílel na přípravě směrnic pro léčbu nemocných tzv. českým penicilinem (mykoiny). | |||
Jako člen České národní rady vytvořil její zdravotně-sociální | |||
komisi a stal se jejím předsedou. Během Pražského povstání | |||
byl smrtelně zraněn palbou z kulometu a zranění podlehl. B. | |||
publikoval 1937–45 v odborných časopisech ''Praktický lékař'', | |||
''Časopis lékařů českých''. | |||
'''D:''' Syndrom canalis vertebralis, in: Neurologie a psychiatrie československá | |||
10, 1948, s. 113n.; Torse omenta, in: Praktický lékař 17, 1937, č. 17, | |||
s. 426n.; Chirurgické léčení u diabetika (s J. Švolbovou), in: tamtéž 20, 1940, | |||
č. 10, s. 189n.; Epyem hrudníku (s J. Švolbovou), in: tamtéž, č. 18, s. 352n.; | |||
Bolesti v bederní a křížové krajině při spina bifida occulta lumbosacralis, in: | |||
tamtéž 21, 1941, č. 18, s. 357n.; Spondylolysis, spondylolisthesis a scoliosis | |||
spondylolisthetica (s J. Budínovou), in: ČLČ 82, 1943, č. 26, s. 734n.; | |||
O angiografii mozkové (s J. Budínovou), in: tamtéž 83, 1944, č. 32, s. 965n.; | |||
Léčba Mykoinem BF 510 v praxi (s J. Čupíkem a I. Málkem), in: tamtéž 84, | |||
1945, č. 20, s. 690n. | |||
'''L:''' I. Málek, Památce MUDr. B. B., in: ČLČ 84, 1945, č. 19, s. 665n. (s bibliografií); V. Kotinský, Lékaři – oběti českého domácího odboje za druhé | |||
světové války 9, MUDr. B. B., in: tamtéž 130, 1991, č. 1, s. 26n.; Tomeš | |||
1, s. 153. | |||
'''P:''' Pamětní deska na domě v Praze 2, Bělehradská 44 (na místě úmrtí). Jeho | |||
jméno též nese ulice v Praze-Libni, v blízkosti nemocnice na Bulovce. | |||
Hana Mášová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
[[Kategorie:1907]] | [[Kategorie:1907]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1945]] | [[Kategorie:1945]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 25. 1. 2017, 18:16
Bohumír BUDÍN | |
![]() | |
Narození | 16.8.1907 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 5.5.1945 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 15- Lékaři |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43139 |
BUDÍN, Bohumír, * 16. 8. 1907 Praha, † 5. 5. 1945 Praha, lékař-chirurg, účastník 2. odboje
Po maturitě na gymnáziu vystudoval medicínu na Lékařské fakultě UK v Praze, promoval 22. 1. 1932. Na studia si vydělával na stavbách. Současně se věnoval i sportu v Sokole a později v atletickém oddíle SK Slavia Praha. Několikrát reprezentoval ČSR v boxu, hrál ragby za vysoké školy. Medicínu dokončil v době vrcholící hospodářské krize a marně hledal práci. Příležitostně zastupoval na venkově a byl lékařem v Praporech práce hlavního města Prahy, vytvořených na pomoc nezaměstnaným. Poté se stal sekundářem v berounské nemocnici, prošel chirurgií v Lounech, v TeplicíchŠanově, v Žilině. Během vojenské služby pracoval na chirurgickém oddělení divizní nemocnice. 1937 nastoupil v nové nemocnici v Praze Na Bulovce jako sekundární lékař u prof. MUDr. J. Levita. Během nacistické okupace Československa se aktivně zapojil do odboje, vedl skupinu vytvořenou v nemocnici Na Bulovce, která tiskla a distribuovala ilegální tiskoviny a spolupracoval se skupinou libeňských komunistů. 13. 11. 1939 ho zatklo gestapo. Z Pankráce byl deportován do Drážďan a krátce na to do Lipska, kde byl vězněn 18 měsíců a současně vedl vězeňskou ošetřovnu. V září 1941 byl převezen do drážďanského vězení a v lednu 1942 odsouzen ke 33 měsícům káznice ve Waldheimu. Po propuštění se vrátil do Prahy (15. 8. 1942) a od května 1943 nastoupil jako chirurg v nemocnici kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského ve Vlašské ulici na Malé Straně. Přijal i funkci lékaře zaměstnanců Pražského hradu spojenou s naturálním bytem na Hradě. Následoval zákaz lékařské činnosti a B. začal pracovat jako závozník, později se stal technickým úředníkem v biologické laboratoři Frágnerovy továrny na léčiva v Dolních Měcholupech, kde se podílel na přípravě směrnic pro léčbu nemocných tzv. českým penicilinem (mykoiny). Jako člen České národní rady vytvořil její zdravotně-sociální komisi a stal se jejím předsedou. Během Pražského povstání byl smrtelně zraněn palbou z kulometu a zranění podlehl. B. publikoval 1937–45 v odborných časopisech Praktický lékař, Časopis lékařů českých.
D: Syndrom canalis vertebralis, in: Neurologie a psychiatrie československá 10, 1948, s. 113n.; Torse omenta, in: Praktický lékař 17, 1937, č. 17, s. 426n.; Chirurgické léčení u diabetika (s J. Švolbovou), in: tamtéž 20, 1940, č. 10, s. 189n.; Epyem hrudníku (s J. Švolbovou), in: tamtéž, č. 18, s. 352n.; Bolesti v bederní a křížové krajině při spina bifida occulta lumbosacralis, in: tamtéž 21, 1941, č. 18, s. 357n.; Spondylolysis, spondylolisthesis a scoliosis spondylolisthetica (s J. Budínovou), in: ČLČ 82, 1943, č. 26, s. 734n.; O angiografii mozkové (s J. Budínovou), in: tamtéž 83, 1944, č. 32, s. 965n.; Léčba Mykoinem BF 510 v praxi (s J. Čupíkem a I. Málkem), in: tamtéž 84, 1945, č. 20, s. 690n.
L: I. Málek, Památce MUDr. B. B., in: ČLČ 84, 1945, č. 19, s. 665n. (s bibliografií); V. Kotinský, Lékaři – oběti českého domácího odboje za druhé světové války 9, MUDr. B. B., in: tamtéž 130, 1991, č. 1, s. 26n.; Tomeš 1, s. 153.
P: Pamětní deska na domě v Praze 2, Bělehradská 44 (na místě úmrtí). Jeho jméno též nese ulice v Praze-Libni, v blízkosti nemocnice na Bulovce.
Hana Mášová