DOSTÁL Josef 6.5.1891-13.4.1945: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(DOSTÁL_Josef_6.5.1891-13.4.1945)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 5: Řádek 5:
| místo narození = Tučín u Přerova
| místo narození = Tučín u Přerova
| datum úmrtí = 13.4.1945
| datum úmrtí = 13.4.1945
| místo úmrtí = Lipsko
| místo úmrtí = Lipsko (Německo)
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
| povolání = 45- Voják nebo partyzán


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef DOSTÁL
}}
'''DOSTÁL, Josef''', ''* 6. 5. 1891 Tučín u Přerova, † 13. 4. 1945 Lipsko (Německo), důstojník''
 
Studoval 1902–06 nižší gymnázium v Přerově, 1909 maturoval
na přerovské vyšší hospodářské škole a 1912 absolvoval
na hospodářském oddělení univerzity v Halle. Poté nastoupil
prezenční službu v rakousko-uherské armádě jako jednoroční
dobrovolník u 13. zeměbraneckého pluku v Olomouci.
Začal pak studovat zemědělské inženýrství na České vysoké
škole technické v Praze, ale po vypuknutí války odjel v říjnu
1914 na ruskou frontu. V květnu 1915 padl do ruského zajetí.
Účastnil se zajatecké samosprávy a v únoru 1916 byl zařazen
do rezervy 1. československého střeleckého pluku, 8. 9. 1917
přidělen ke 2. záložnímu pluku. V září 1918 byl jmenován
velitelem vozatajského oddílu a později velitelem hospodářské
správy 2. jezdeckého pluku. Do Československa se vrátil
v hodnosti kapitána 1920. Stal se vojákem z povolání a po absolvování
Ústředního jezdeckého učiliště v Hranicích sloužil
u 2. jezdeckého pluku v Olomouci. V září 1927 byl ustanoven
zástupcem velitele pluku. Absolvoval řadu kursů, přednášel
na velitelské škole v Praze. V létě 1930 se stal velitelem 4. jezdeckého
pluku v Klatovech. 1932–33 navštěvoval kurs pro
vyšší velitele v Praze. V říjnu 1935 převzal velení 1. jezdecké
brigády a od listopadu 1936 do března 1939 zastával funkci
přednosty I/2. oddělení Ministerstva národní obrany. 1937
byl jmenován brigádním generálem. V době okupace se zapojil
do odbojové činnosti, podle svědectví generála A. Fišery
zastupoval div. gen. B. Všetičku v ilegální organizaci Obrana
národa. V dubnu 1943 byl zatčen, vězněn na Pankráci,
v Terezíně a Drážďanech; v září 1944 odsouzen k trestu smrti
a později popraven, podle jiného svědectví zastřelen při pokusu
o útěk. 1947 byl povýšen do hodnosti divizního generála
in memoriam.
 
S manželkou Miladou, roz. Cigánkovou (1904–1932), měl
dceru Miladu. D. ostatky byly uloženy v rodinné hrobce
v Brodku u Přerova. Rodný dům byl 1946 označen pamětní
deskou.
 
'''L:''' Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945, 2005, s. 60;
J. Fidler – V. Sluka, Encyklopedie branné moci republiky Československé
1920–1938, 2006, s. 179; Divizní generál in memoriam Ing. J. D., in: Vojenské
rozhledy, 1996, č. 3, s. 160n.; anonym, Brig. generál ing. J. D.,
in: Zprávičky z Tučína, 16/2007, s. 14–15 (též na http://www.tucin.cz/file).
 
Martin Kučera
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]


[[Kategorie:1891]]
[[Kategorie:1891]]
[[Kategorie:Tučín_u_Přerova]]
[[Kategorie:Tučín]]
[[Kategorie:1945]]
[[Kategorie:1945]]
[[Kategorie:Lipsko]]
[[Kategorie:Lipsko]]

Verze z 1. 2. 2017, 15:59

Josef DOSTÁL
Narození 6.5.1891
Místo narození Tučín u Přerova
Úmrtí 13.4.1945
Místo úmrtí Lipsko (Německo)
Povolání 45- Voják nebo partyzán
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136952

DOSTÁL, Josef, * 6. 5. 1891 Tučín u Přerova, † 13. 4. 1945 Lipsko (Německo), důstojník

Studoval 1902–06 nižší gymnázium v Přerově, 1909 maturoval na přerovské vyšší hospodářské škole a 1912 absolvoval na hospodářském oddělení univerzity v Halle. Poté nastoupil prezenční službu v rakousko-uherské armádě jako jednoroční dobrovolník u 13. zeměbraneckého pluku v Olomouci. Začal pak studovat zemědělské inženýrství na České vysoké škole technické v Praze, ale po vypuknutí války odjel v říjnu 1914 na ruskou frontu. V květnu 1915 padl do ruského zajetí. Účastnil se zajatecké samosprávy a v únoru 1916 byl zařazen do rezervy 1. československého střeleckého pluku, 8. 9. 1917 přidělen ke 2. záložnímu pluku. V září 1918 byl jmenován velitelem vozatajského oddílu a později velitelem hospodářské správy 2. jezdeckého pluku. Do Československa se vrátil v hodnosti kapitána 1920. Stal se vojákem z povolání a po absolvování Ústředního jezdeckého učiliště v Hranicích sloužil u 2. jezdeckého pluku v Olomouci. V září 1927 byl ustanoven zástupcem velitele pluku. Absolvoval řadu kursů, přednášel na velitelské škole v Praze. V létě 1930 se stal velitelem 4. jezdeckého pluku v Klatovech. 1932–33 navštěvoval kurs pro vyšší velitele v Praze. V říjnu 1935 převzal velení 1. jezdecké brigády a od listopadu 1936 do března 1939 zastával funkci přednosty I/2. oddělení Ministerstva národní obrany. 1937 byl jmenován brigádním generálem. V době okupace se zapojil do odbojové činnosti, podle svědectví generála A. Fišery zastupoval div. gen. B. Všetičku v ilegální organizaci Obrana národa. V dubnu 1943 byl zatčen, vězněn na Pankráci, v Terezíně a Drážďanech; v září 1944 odsouzen k trestu smrti a později popraven, podle jiného svědectví zastřelen při pokusu o útěk. 1947 byl povýšen do hodnosti divizního generála in memoriam.

S manželkou Miladou, roz. Cigánkovou (1904–1932), měl dceru Miladu. D. ostatky byly uloženy v rodinné hrobce v Brodku u Přerova. Rodný dům byl 1946 označen pamětní deskou.

L: Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945, 2005, s. 60; J. Fidler – V. Sluka, Encyklopedie branné moci republiky Československé 1920–1938, 2006, s. 179; Divizní generál in memoriam Ing. J. D., in: Vojenské rozhledy, 1996, č. 3, s. 160n.; anonym, Brig. generál ing. J. D., in: Zprávičky z Tučína, 16/2007, s. 14–15 (též na http://www.tucin.cz/file).

Martin Kučera