DOUBRAVA Štěpán 14.2.1857-28.7.1897: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(DOUBRAVA_Štěpán_14.2.1857-28.7.1898)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 14.2.1857
| datum narození = 14.2.1857
| místo narození =  
| místo narození = Brno
| datum úmrtí = 28.7.1898
| datum úmrtí = 28.7.1897
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
| povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik
| povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Štěpán DOUBRAVA
}}
'''DOUBRAVA, Štěpán''', ''* 14. 2. 1857 Brno, † 28. 7. 1897 Vídeň (Rakousko), elektrotechnik, podnikatel, publicista''
 
Maturoval na českém (tzv. Slovanském) gymnáziu v Brně.
Zapsal se na filozofickou fakultu české univerzity v Praze, kde
studoval matematiku a fyziku a získal doktorát filozofie. Zůstal
na univerzitě jako asistent ve fyzikálním ústavu prof. Č. Strouhala. 1884 se habilitoval jako soukromý docent, odešel z fyzikálního ústavu a se společníky Josefem Donátem a Robertem
Bartelmusem založili 1887 v Brně první elektrotechnickou
továrnu na Moravě, nazvanou Robert Bartelmus a spol.; 1903
byla přejmenována na Bartelmus, Donát a spol. Výrobním
programem této české firmy se zprvu stala menší stejnosměrná
dynama (do výkonu 10 kW), rozvaděče a obloukové lampy.
Později se výroba rozšířila na veškeré elektrárenské zařízení pro
městské elektrárny a elektrifikaci cukrovarů, dolů a dalších
průmyslových podniků, osvětlování nádraží, vlaků a ulic. Továrna
výrazně přispěla k elektrifikaci Brna. Vybudovala městskou
elektrárnu v Přerově a ve Slezské Ostravě, elektrárnu pro
napájení sítě městských drah ve Vídni a postupně pronikala
i do dalších oblastí Rakouska-Uherska, kde úspěšně konkurovala velkým elektrotechnickým firmám (např. Siemens). Na
počátku 20. století měla kolem 220 zaměstnanců. D. byl spolu
s F. Křižíkem přesvědčen o budoucnosti stejnosměrného rozvodu elektrické energie.
 
Kromě podnikatelské činnosti také publikoval, psal převážně
učebnice fyziky a elektrotechniky a popularizační články
o elektrotechnice, které uveřejňovala vídeňská akademie nebo
vycházely v časopisech ''Vesmír'', ''Škola a život'' a ''Pedagogium''. Byl
autorem několika patentů, např. na konstrukci zdokonalené
obloukové lampy (s J. Donátem).
 
'''D:''' Untersuchungen über die beiden elektrischen Zustände, 1881; Über
Elektricität: Versuch einer neuen Darstellung der elektrischen Grunderscheinungen,
1882; O elektřině, 1882; Fysika pro vyšší třídy škol reálných
(s J. Simonidesem), 1882; Fysika pro vyšší třídy škol středních (s P. J.
Müllerem a J. Simonidesem), 1884; Nauka o elektřině: praktické upotřebení elektřiny, 1887.
 
'''L:''' OSN 7, s. 879; 28, s. 284; MSN 2, s. 364; BL 1, s. 276; ISN 6, s. 122;
O. Franěk, Dějiny České vysoké školy technické v Brně, 1969, s. 269,
337; M. Efmertová, Elektrotechnika v českých zemích, 1999, s. 43, 70.
 
Daniel Mayer
 
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]]
[[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]]


[[Kategorie:1857]]
[[Kategorie:1857]]
[[Kategorie:1898]]
[[Kategorie:Brno]]
[[Kategorie:1897]]
[[Kategorie:Vídeň]]

Verze z 6. 2. 2017, 19:32

Štěpán DOUBRAVA
Narození 14.2.1857
Místo narození Brno
Úmrtí 28.7.1897
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 28- Strojař nebo elektrotechnik
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45765

DOUBRAVA, Štěpán, * 14. 2. 1857 Brno, † 28. 7. 1897 Vídeň (Rakousko), elektrotechnik, podnikatel, publicista

Maturoval na českém (tzv. Slovanském) gymnáziu v Brně. Zapsal se na filozofickou fakultu české univerzity v Praze, kde studoval matematiku a fyziku a získal doktorát filozofie. Zůstal na univerzitě jako asistent ve fyzikálním ústavu prof. Č. Strouhala. 1884 se habilitoval jako soukromý docent, odešel z fyzikálního ústavu a se společníky Josefem Donátem a Robertem Bartelmusem založili 1887 v Brně první elektrotechnickou továrnu na Moravě, nazvanou Robert Bartelmus a spol.; 1903 byla přejmenována na Bartelmus, Donát a spol. Výrobním programem této české firmy se zprvu stala menší stejnosměrná dynama (do výkonu 10 kW), rozvaděče a obloukové lampy. Později se výroba rozšířila na veškeré elektrárenské zařízení pro městské elektrárny a elektrifikaci cukrovarů, dolů a dalších průmyslových podniků, osvětlování nádraží, vlaků a ulic. Továrna výrazně přispěla k elektrifikaci Brna. Vybudovala městskou elektrárnu v Přerově a ve Slezské Ostravě, elektrárnu pro napájení sítě městských drah ve Vídni a postupně pronikala i do dalších oblastí Rakouska-Uherska, kde úspěšně konkurovala velkým elektrotechnickým firmám (např. Siemens). Na počátku 20. století měla kolem 220 zaměstnanců. D. byl spolu s F. Křižíkem přesvědčen o budoucnosti stejnosměrného rozvodu elektrické energie.

Kromě podnikatelské činnosti také publikoval, psal převážně učebnice fyziky a elektrotechniky a popularizační články o elektrotechnice, které uveřejňovala vídeňská akademie nebo vycházely v časopisech Vesmír, Škola a život a Pedagogium. Byl autorem několika patentů, např. na konstrukci zdokonalené obloukové lampy (s J. Donátem).

D: Untersuchungen über die beiden elektrischen Zustände, 1881; Über Elektricität: Versuch einer neuen Darstellung der elektrischen Grunderscheinungen, 1882; O elektřině, 1882; Fysika pro vyšší třídy škol reálných (s J. Simonidesem), 1882; Fysika pro vyšší třídy škol středních (s P. J. Müllerem a J. Simonidesem), 1884; Nauka o elektřině: praktické upotřebení elektřiny, 1887.

L: OSN 7, s. 879; 28, s. 284; MSN 2, s. 364; BL 1, s. 276; ISN 6, s. 122; O. Franěk, Dějiny České vysoké školy technické v Brně, 1969, s. 269, 337; M. Efmertová, Elektrotechnika v českých zemích, 1999, s. 43, 70.

Daniel Mayer