BYSS Johann Rudolf 11.5.1660-11.12.1738: Porovnání verzí
(BYSS_Jan_Rudolf_1660-11.12.1738) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = | | jméno = Johann Rudolf BYSS | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1660 | | datum narození = 11.5.1660 | ||
| místo narození = Solothurn | | místo narození = Solothurn (Švýcarsko) | ||
| datum úmrtí = 11.12.1738 | | datum úmrtí = 11.12.1738 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Würzburg (Německo) | ||
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BYSS, Johann Rudolf''' ''(též BYS), * 11. 5. 1660 Solothurn (Švýcarsko), † 11. 12. 1738 Würzburg (Německo), malíř'' | |||
Vyučil se u svého otce Johanna Josepha B. 1680 podnikl cestu | |||
po Německu, Nizozemsku a Anglii. 1689–1713 pobýval | |||
v Praze jako dvorní malíř hraběte Heřmana Černína a správce | |||
černínské obrazárny. 1694 se stal členem staroměstského | |||
malířského cechu. Stýkal se s mnoha pražskými malíři, zejména | |||
se správcem hradní obrazárny Kristiánem Schrödrem | |||
a Michalem Václavem Halbaxem. 1707 navštívil Itálii. Poté | |||
odešel z Prahy do Německa, kde pracoval pro Lothara Franze | |||
Schönborna nejprve v Bamberku a později na zámku Weissenstein | |||
v Pommersfeldenu. Tam působil také jako správce | |||
obrazárny a 1719 vydal její sbírkový katalog (první tištěný | |||
katalog v Německu). Po 1721 pracoval na zámku Tettnang | |||
u Bodamského jezera, 1722 v paláci Hatzfeld ve Vratislavi. | |||
1727–30 působil ve Vídni a 1729 vstoupil do služeb Friedricha | |||
Karla Schönborna. Ten jej pověřil provedením nástěnných | |||
maleb sálu kláštera v rakouském Göttweigu a 1731–33 | |||
výzdobou rodové kaple katedrály ve Würzburgu. Tam také | |||
pro schönbornskou rezidenci maloval a navrhoval nástěnné | |||
malby, štukovou výzdobu a nábytek. | |||
Byl malířem eklektických schopností, klasicky orientován, | |||
vzorem mu byla zejména nizozemská malba zátiší a zvířat, | |||
případně francouzské klasické malířství. V jeho tvorbě převládala | |||
zátiší a nástěnná malba. V Praze provedl výmalbu | |||
sálů paláce Straků z Nedabylic (''Oslava Habsburků a jejich'' | |||
''triumfu nad Turky'', do 1705), Antického a Čínského kabinetu | |||
Šternberského paláce (do 1708), oltářní obrazy v kostele | |||
sv. Šimona a Judy, sv. Voršily a četné obrazy zátiší. B. práce | |||
vynikala precizním provedením, lehkou barevností a dekorativismem, | |||
v pozdějších dílech přešel na polohu ryze rokokovou. | |||
V Čechách jeho tvorba silně ovlivnila dílo Petra Brandla | |||
a domácí malíře zátiší, zejména práce J. V. Angermayera, | |||
J. M. Bretschneidera a K. Hirschelyho. | |||
'''L:''' O. J. Blažíček, J. R. B. v Praze, in: Umění 10, 1962, s. 537n.; Thieme – | |||
Becker 5, s. 317n.; EČVU, s. 77; BL 1, s. 176; Toman 1, s. 121; B. Mayer, | |||
I. R. B., 1994. | |||
Michal Šroněk | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
[[Kategorie:1660]] | [[Kategorie:1660]] | ||
[[Kategorie:Solothurn]] | [[Kategorie:Solothurn]] | ||
[[Kategorie:1738]] | [[Kategorie:1738]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Würzburg]] | ||
Verze z 27. 2. 2017, 16:47
| Johann Rudolf BYSS | |
 | |
| Narození | 11.5.1660 |
|---|---|
| Místo narození | Solothurn (Švýcarsko) |
| Úmrtí | 11.12.1738 |
| Místo úmrtí | Würzburg (Německo) |
| Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43508 |
BYSS, Johann Rudolf (též BYS), * 11. 5. 1660 Solothurn (Švýcarsko), † 11. 12. 1738 Würzburg (Německo), malíř
Vyučil se u svého otce Johanna Josepha B. 1680 podnikl cestu po Německu, Nizozemsku a Anglii. 1689–1713 pobýval v Praze jako dvorní malíř hraběte Heřmana Černína a správce černínské obrazárny. 1694 se stal členem staroměstského malířského cechu. Stýkal se s mnoha pražskými malíři, zejména se správcem hradní obrazárny Kristiánem Schrödrem a Michalem Václavem Halbaxem. 1707 navštívil Itálii. Poté odešel z Prahy do Německa, kde pracoval pro Lothara Franze Schönborna nejprve v Bamberku a později na zámku Weissenstein v Pommersfeldenu. Tam působil také jako správce obrazárny a 1719 vydal její sbírkový katalog (první tištěný katalog v Německu). Po 1721 pracoval na zámku Tettnang u Bodamského jezera, 1722 v paláci Hatzfeld ve Vratislavi. 1727–30 působil ve Vídni a 1729 vstoupil do služeb Friedricha Karla Schönborna. Ten jej pověřil provedením nástěnných maleb sálu kláštera v rakouském Göttweigu a 1731–33 výzdobou rodové kaple katedrály ve Würzburgu. Tam také pro schönbornskou rezidenci maloval a navrhoval nástěnné malby, štukovou výzdobu a nábytek.
Byl malířem eklektických schopností, klasicky orientován, vzorem mu byla zejména nizozemská malba zátiší a zvířat, případně francouzské klasické malířství. V jeho tvorbě převládala zátiší a nástěnná malba. V Praze provedl výmalbu sálů paláce Straků z Nedabylic (Oslava Habsburků a jejich triumfu nad Turky, do 1705), Antického a Čínského kabinetu Šternberského paláce (do 1708), oltářní obrazy v kostele sv. Šimona a Judy, sv. Voršily a četné obrazy zátiší. B. práce vynikala precizním provedením, lehkou barevností a dekorativismem, v pozdějších dílech přešel na polohu ryze rokokovou. V Čechách jeho tvorba silně ovlivnila dílo Petra Brandla a domácí malíře zátiší, zejména práce J. V. Angermayera, J. M. Bretschneidera a K. Hirschelyho.
L: O. J. Blažíček, J. R. B. v Praze, in: Umění 10, 1962, s. 537n.; Thieme – Becker 5, s. 317n.; EČVU, s. 77; BL 1, s. 176; Toman 1, s. 121; B. Mayer, I. R. B., 1994.
Michal Šroněk