DUBSKÝ z Třebomyslic Ferdinand Leopold ?1647-27.2.1721: Porovnání verzí
(DUBSKÝ_z_Třebomyslic_Ferdinand_Leopold_1650-27.2.1721) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = Ferdinand Leopold DUBSKÝ z Třebomyslic | | jméno = Ferdinand Leopold DUBSKÝ z Třebomyslic | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = | | datum narození = 1647/50 | ||
| místo narození = | | místo narození = Biskupice | ||
| datum úmrtí = 27.2.1721 | | datum úmrtí = 27.2.1721 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu | | povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu | ||
49- Náboženský nebo církevní činitel | 49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''DUBSKÝ z Třebomyslic, Ferdinand Leopold''', ''* 1647/50 Biskupice ?, † 27. 2. 1721 Praha, velkopřevor maltézského řádu, místodržící Českého království'' | |||
Otcem byl Jiří Vilém D. (1610–1660). V mládí odešel D. na | |||
Maltu, kde vstoupil do řádu maltézských rytířů, v jejichž | |||
službách bojoval proti Turkům a dosáhl hodnosti generála | |||
galér. 1683 se osvědčil proti stejnému nepříteli při obraně Vídně. | |||
1699 jej císař Leopold jmenoval plukovníkem a viceadmirálem | |||
loďstva na Dunaji. 1701 se D. vrátil na Maltu a 1705 | |||
se stal velkopřevorem řádu v Uhrách, Dalmácii, Chorvatsku | |||
a Slavonii. Později působil jako nuncius u císařského dvora | |||
a 1712 byl ustanoven velkopřevorem v Čechách a přičleněných zemích se sídlem ve Strakonicích. Městu povolil založení | |||
punčochářského cechu a nadal je artikulemi. Ke komturskému | |||
sídlu nechal 1715 postavit nový obytný palác a některé staré | |||
části upravit. Na severním portále se dochoval v supraportě | |||
do kamene vytesaný znak D. s letopočtem 1715. Za jeho éry | |||
byl opraven také tamní chrám sv. Prokopa, přibylo i několik | |||
oltářů. 1717 dal přestavět a zvýšit budovu kostela sv. Martina | |||
v Radomyšli. I tady potvrdil Strakonicům privilegia. Z majetku | |||
strakonické komendy vydal D. značný obnos na obnovu | |||
významného kostela sv. Petra a Pavla ve slezské Střihomi, | |||
zničeného požárem. Stavební činnost prováděná za D. působení | |||
a snad i další vydání vedly k neúnosnému zadlužení | |||
výnosů převorství. D. byl zřejmě především z těchto důvodů | |||
1719 suspendován z hodnosti českého velkopřevora. Titul mu | |||
však zůstal, řádem mu bylo stanoveno výživné, aby mohl | |||
dluhy splácet. Mohl žít až do smrti ve Velkopřevorském paláci | |||
v Praze. | |||
'''L:''' RSN 2, s. 323; OSN 8, s. 112; B. Lifka, Radomyšl. Dějiny jihočeského | |||
městečka a jeho okolí, 1993, s. 184–187. | |||
Jana Brabencová | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]] | [[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]] | ||
Řádek 17: | Řádek 50: | ||
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | [[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:1647]] | ||
[[Kategorie:Biskupice]] | |||
[[Kategorie:1721]] | [[Kategorie:1721]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Verze z 28. 2. 2017, 16:45
Ferdinand Leopold DUBSKÝ z Třebomyslic | |
Narození | 1647/50 |
---|---|
Místo narození | Biskupice |
Úmrtí | 27.2.1721 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu 49- Náboženský nebo církevní činitel 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45954 |
DUBSKÝ z Třebomyslic, Ferdinand Leopold, * 1647/50 Biskupice ?, † 27. 2. 1721 Praha, velkopřevor maltézského řádu, místodržící Českého království
Otcem byl Jiří Vilém D. (1610–1660). V mládí odešel D. na Maltu, kde vstoupil do řádu maltézských rytířů, v jejichž službách bojoval proti Turkům a dosáhl hodnosti generála galér. 1683 se osvědčil proti stejnému nepříteli při obraně Vídně. 1699 jej císař Leopold jmenoval plukovníkem a viceadmirálem loďstva na Dunaji. 1701 se D. vrátil na Maltu a 1705 se stal velkopřevorem řádu v Uhrách, Dalmácii, Chorvatsku a Slavonii. Později působil jako nuncius u císařského dvora a 1712 byl ustanoven velkopřevorem v Čechách a přičleněných zemích se sídlem ve Strakonicích. Městu povolil založení punčochářského cechu a nadal je artikulemi. Ke komturskému sídlu nechal 1715 postavit nový obytný palác a některé staré části upravit. Na severním portále se dochoval v supraportě do kamene vytesaný znak D. s letopočtem 1715. Za jeho éry byl opraven také tamní chrám sv. Prokopa, přibylo i několik oltářů. 1717 dal přestavět a zvýšit budovu kostela sv. Martina v Radomyšli. I tady potvrdil Strakonicům privilegia. Z majetku strakonické komendy vydal D. značný obnos na obnovu významného kostela sv. Petra a Pavla ve slezské Střihomi, zničeného požárem. Stavební činnost prováděná za D. působení a snad i další vydání vedly k neúnosnému zadlužení výnosů převorství. D. byl zřejmě především z těchto důvodů 1719 suspendován z hodnosti českého velkopřevora. Titul mu však zůstal, řádem mu bylo stanoveno výživné, aby mohl dluhy splácet. Mohl žít až do smrti ve Velkopřevorském paláci v Praze.
L: RSN 2, s. 323; OSN 8, s. 112; B. Lifka, Radomyšl. Dějiny jihočeského městečka a jeho okolí, 1993, s. 184–187.
Jana Brabencová