DUBSKÝ z Třebomyslic Ferdinand Leopold ?1647-27.2.1721: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(DUBSKÝ_z_Třebomyslic_Ferdinand_Leopold_1650-27.2.1721)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 2: Řádek 2:
| jméno = Ferdinand Leopold DUBSKÝ z Třebomyslic
| jméno = Ferdinand Leopold DUBSKÝ z Třebomyslic
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1650
| datum narození = 1647/50
| místo narození =  
| místo narození = Biskupice
| datum úmrtí = 27.2.1721
| datum úmrtí = 27.2.1721
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
49- Náboženský nebo církevní činitel
49- Náboženský nebo církevní činitel
Řádek 11: Řádek 11:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Ferdinand Leopold DUBSKÝ z Třebomyslic
}}
'''DUBSKÝ z Třebomyslic, Ferdinand Leopold''', ''* 1647/50 Biskupice ?, † 27. 2. 1721 Praha, velkopřevor maltézského řádu, místodržící Českého království''
 
Otcem byl Jiří Vilém D. (1610–1660). V mládí odešel D. na
Maltu, kde vstoupil do řádu maltézských rytířů, v jejichž
službách bojoval proti Turkům a dosáhl hodnosti generála
galér. 1683 se osvědčil proti stejnému nepříteli při obraně Vídně.
1699 jej císař Leopold jmenoval plukovníkem a viceadmirálem
loďstva na Dunaji. 1701 se D. vrátil na Maltu a 1705
se stal velkopřevorem řádu v Uhrách, Dalmácii, Chorvatsku
a Slavonii. Později působil jako nuncius u císařského dvora
a 1712 byl ustanoven velkopřevorem v Čechách a přičleněných zemích se sídlem ve Strakonicích. Městu povolil založení
punčochářského cechu a nadal je artikulemi. Ke komturskému
sídlu nechal 1715 postavit nový obytný palác a některé staré
části upravit. Na severním portále se dochoval v supraportě
do kamene vytesaný znak D. s letopočtem 1715. Za jeho éry
byl opraven také tamní chrám sv. Prokopa, přibylo i několik
oltářů. 1717 dal přestavět a zvýšit budovu kostela sv. Martina
v Radomyšli. I tady potvrdil Strakonicům privilegia. Z majetku
strakonické komendy vydal D. značný obnos na obnovu
významného kostela sv. Petra a Pavla ve slezské Střihomi,
zničeného požárem. Stavební činnost prováděná za D. působení
a snad i další vydání vedly k neúnosnému zadlužení
výnosů převorství. D. byl zřejmě především z těchto důvodů
1719 suspendován z hodnosti českého velkopřevora. Titul mu
však zůstal, řádem mu bylo stanoveno výživné, aby mohl
dluhy splácet. Mohl žít až do smrti ve Velkopřevorském paláci
v Praze.
 
'''L:''' RSN 2, s. 323; OSN 8, s. 112; B. Lifka, Radomyšl. Dějiny jihočeského
městečka a jeho okolí, 1993, s. 184–187.
 
Jana Brabencová
 
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]]
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]]
Řádek 17: Řádek 50:
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]


[[Kategorie:1650]]
[[Kategorie:1647]]
[[Kategorie:Biskupice]]
[[Kategorie:1721]]
[[Kategorie:1721]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 28. 2. 2017, 16:45

Ferdinand Leopold DUBSKÝ z Třebomyslic
Narození 1647/50
Místo narození Biskupice
Úmrtí 27.2.1721
Místo úmrtí Praha
Povolání

41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu 49- Náboženský nebo církevní činitel

42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45954

DUBSKÝ z Třebomyslic, Ferdinand Leopold, * 1647/50 Biskupice ?, † 27. 2. 1721 Praha, velkopřevor maltézského řádu, místodržící Českého království

Otcem byl Jiří Vilém D. (1610–1660). V mládí odešel D. na Maltu, kde vstoupil do řádu maltézských rytířů, v jejichž službách bojoval proti Turkům a dosáhl hodnosti generála galér. 1683 se osvědčil proti stejnému nepříteli při obraně Vídně. 1699 jej císař Leopold jmenoval plukovníkem a viceadmirálem loďstva na Dunaji. 1701 se D. vrátil na Maltu a 1705 se stal velkopřevorem řádu v Uhrách, Dalmácii, Chorvatsku a Slavonii. Později působil jako nuncius u císařského dvora a 1712 byl ustanoven velkopřevorem v Čechách a přičleněných zemích se sídlem ve Strakonicích. Městu povolil založení punčochářského cechu a nadal je artikulemi. Ke komturskému sídlu nechal 1715 postavit nový obytný palác a některé staré části upravit. Na severním portále se dochoval v supraportě do kamene vytesaný znak D. s letopočtem 1715. Za jeho éry byl opraven také tamní chrám sv. Prokopa, přibylo i několik oltářů. 1717 dal přestavět a zvýšit budovu kostela sv. Martina v Radomyšli. I tady potvrdil Strakonicům privilegia. Z majetku strakonické komendy vydal D. značný obnos na obnovu významného kostela sv. Petra a Pavla ve slezské Střihomi, zničeného požárem. Stavební činnost prováděná za D. působení a snad i další vydání vedly k neúnosnému zadlužení výnosů převorství. D. byl zřejmě především z těchto důvodů 1719 suspendován z hodnosti českého velkopřevora. Titul mu však zůstal, řádem mu bylo stanoveno výživné, aby mohl dluhy splácet. Mohl žít až do smrti ve Velkopřevorském paláci v Praze.

L: RSN 2, s. 323; OSN 8, s. 112; B. Lifka, Radomyšl. Dějiny jihočeského městečka a jeho okolí, 1993, s. 184–187.

Jana Brabencová