DVOŘÁK Emil 17.10.1896-28.9.1970: Porovnání verzí

	Emil DVOŘÁK
Narození	17.10.1896
Místo narození	Vlkoš u Kyjova
Úmrtí	28.9.1970
Místo úmrtí	Praha
Povolání	63- Spisovatel
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46080

VizuálníWikitext

Verze z 12. 3. 2017, 08:55

DVOŘÁK, Emil, * 17. 10. 1896 Vlkoš u Kyjova, † 28. 9. 1970 Praha, spisovatel, publicista

Byl synem železničního expedienta. Studoval 1907–15 na gymnáziu v Kyjově. Po maturitě byl odveden k bosenskému pluku a sloužil na balkánské frontě. Zapsal si práva na UK v Praze (1918/19) a na MU v Brně (1919/20), ačkoliv měl jako voják výhodu čtyř započtených semestrů, školu nedokončil. 1921 vystoupil z římskokatolické církve. 1923/24 absolvoval Železniční odbornou školu v Olomouci. Po celý život pracoval jako železniční úředník: 1924–35 v Opavě, 1936–37 v Olomouci a 1938–58 na Ministerstvu železnic (dopravy) v Praze. Debutoval básnickou sbírkou Aleje života (1921), ve které je patrný vliv Březinovy lyriky a hymnických ód. Druhou knihu Lepty srdcem (1931) označila literární kritika za epigonskou. S jistým úspěchem se setkal až cyklus veršů Po mostě z duhy a hvězd (1947), inspirovaný melodikou lidových písní a zážitky z dětství a mládí. Jako prozaik se tematicky zaměřil na rodné Slovácko a na opavské Slezsko. Prozaická prvotina Mrskut a píšťalky (1929) soustředila 17 rytmizovaných próz. Román s autobiografickými prvky Zoe a Jiří (1933) romanticky zobrazil lásku zkrachovalého studenta práv. Sbírka povídek Oheň (1935) vyšla z vlastních prožitků během první světové války. Za nejlepší dílo bývá považován román Zvlněný kraj (1936). Líčil složité politické, národnostní a sociální poměry na Hlučínsku 30. let 20. století, choulostivé vztahy a napětí mezi obyvateli, kteří snadno podlehli propagandě místních nacistů. Baladickou podobu zapadlé horské vesnice na Krnovsku a osobitost jejích obyvatel zachytil román Lán kosodřeviny (1940). D. psal rovněž pohádky, jimiž literární tvorbu ukončil. Publikoval odborná pojednání z oboru železniční tranzitní přepravy, přispíval do denního a krajinského tisku, časopisů turistických a pro mládež, a to většinou pod šifrou -ák či E. Mák. Ve fejetonech, kurzívách, recenzích a literárních kritikách, prozrazujících autorovo kulturní zázemí, jazykovou vyspělost a moudrý životní nadhled, se zaměřoval především na dění v českém Slezsku, jehož nadšeným propagátorem především do 1935 byl. Stal se členem sdružení Moravské kolo spisovatelů a slezské literární skupiny Iskra.

L: LČL 1, s. 635; Slezsko 1, s. 29 (kde soupisy díla a kritik); MSN 2, s. 467; OSND 2/1, s. 313; KSN 3, s. 572; B. Jedlička, Mrskut a píšťalky, in: Lidové noviny 14. 12. 1929, s. 4; F. S. Procházka, Literatura, in: Zvon 31, 1931, č. 40, s. 558; K. Sezima, Z nové tvorby románové, in: Lumír 63, 1937, s. 451; J. Urbanec, Nad dílem E. D., in: Časopis Slezského muzea 20, 1971, s. 28–41; Ficek 4, s. 25; Slovníček spisovatelů okresu Hodonín, 1996, s. 81; J. Svoboda, Literární tradice ve Slezsku a na severní Moravě, in: Slezsko a severovýchodní Morava jako specifický region, 1997, s. 69 až 110; I.Wernisch, Zapadlo slunce za dnem, který nebyl, 2001, s. 358–359; Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a východní Moravy 1, 2006, s. 219–220; D. E. (http://vsetin.mic.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id =73441).

P: MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 5 963, řkt. fara Vlkoš, matrika narozených sv. III, fol. 188.

Miroslava Kyselá, Miroslava Novotná

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 | obrázek = No male portrait.png
 | datum narození = 17.10.1896
-| místo narození = Vlkoš, o. Hodonín
+| místo narození = Vlkoš u Kyjova
 | datum úmrtí = 28.9.1970
 | místo úmrtí = Praha
@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 | jiná jména =
-}}<br/><br/>Emil DVOŘÁK
+}}
+'''DVOŘÁK, Emil,''' ''* 17. 10. 1896 Vlkoš u Kyjova, † 28. 9. 1970 Praha, spisovatel, publicista''
+Byl synem železničního expedienta. Studoval 1907–15 na
+gymnáziu v Kyjově. Po maturitě byl odveden k bosenskému
+pluku a sloužil na balkánské frontě. Zapsal si práva na UK
+v Praze (1918/19) a na MU v Brně (1919/20), ačkoliv měl jako
+voják výhodu čtyř započtených semestrů, školu nedokončil.
+vystoupil z římskokatolické církve. 1923/24 absolvoval
+Železniční odbornou školu v Olomouci. Po celý život pracoval
+jako železniční úředník: 1924–35 v Opavě, 1936–37 v Olomouci
+a 1938–58 na Ministerstvu železnic (dopravy) v Praze.
+Debutoval básnickou sbírkou ''Aleje života'' (1921), ve které je
+patrný vliv Březinovy lyriky a hymnických ód. Druhou knihu
+''Lepty srdcem'' (1931) označila literární kritika za epigonskou.
+S jistým úspěchem se setkal až cyklus veršů ''Po mostě z duhy''
+''a hvězd'' (1947), inspirovaný melodikou lidových písní a zážitky
+z dětství a mládí. Jako prozaik se tematicky zaměřil na rodné
+Slovácko a na opavské Slezsko. Prozaická prvotina ''Mrskut''
+''a píšťalky'' (1929) soustředila 17 rytmizovaných próz. Román
+s autobiografickými prvky ''Zoe a Jiří'' (1933) romanticky zobrazil
+lásku zkrachovalého studenta práv. Sbírka povídek ''Oheň''
+(1935) vyšla z vlastních prožitků během první světové války.
+Za nejlepší dílo bývá považován román ''Zvlněný kraj'' (1936).
+Líčil složité politické, národnostní a sociální poměry na Hlučínsku
+. let 20. století, choulostivé vztahy a napětí mezi obyvateli,
+kteří snadno podlehli propagandě místních nacistů. Baladickou
+podobu zapadlé horské vesnice na Krnovsku a osobitost
+jejích obyvatel zachytil román ''Lán kosodřeviny'' (1940).
+D. psal rovněž pohádky, jimiž literární tvorbu ukončil. Publikoval
+odborná pojednání z oboru železniční tranzitní přepravy,
+přispíval do denního a krajinského tisku, časopisů turistických
+a pro mládež, a to většinou pod šifrou -ák či E. Mák.
+Ve fejetonech, kurzívách, recenzích a literárních kritikách,
+prozrazujících autorovo kulturní zázemí, jazykovou vyspělost
+a moudrý životní nadhled, se zaměřoval především na dění
+v českém Slezsku, jehož nadšeným propagátorem především
+do 1935 byl. Stal se členem sdružení Moravské kolo spisovatelů
+a slezské literární skupiny Iskra.
+'''L:''' LČL 1, s. 635; Slezsko 1, s. 29 (kde soupisy díla a kritik); MSN 2, s. 467;
+OSND 2/1, s. 313; KSN 3, s. 572; B. Jedlička, Mrskut a píšťalky, in: Lidové
+noviny 14. 12. 1929, s. 4; F. S. Procházka, Literatura, in: Zvon 31,
+, č. 40, s. 558; K. Sezima, Z nové tvorby románové, in: Lumír 63,
+, s. 451; J. Urbanec, Nad dílem E. D., in: Časopis Slezského muzea
+, 1971, s. 28–41; Ficek 4, s. 25; Slovníček spisovatelů okresu Hodonín,
+, s. 81; J. Svoboda, Literární tradice ve Slezsku a na severní Moravě,
+in: Slezsko a severovýchodní Morava jako specifický region, 1997, s. 69 až
+; I.Wernisch, Zapadlo slunce za dnem, který nebyl, 2001, s. 358–359;
+Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a východní Moravy 1, 2006,
+s. 219–220; D. E. (http://vsetin.mic.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id
+=73441).
+'''P:''' MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 5 963, řkt. fara Vlkoš,
+matrika narozených sv. III, fol. 188.
+Miroslava Kyselá, Miroslava Novotná
-== Literatura ==
-  Kalendář výročí 2006; Olomouc 2005; s.35
 [[Kategorie:D]]
 [[Kategorie:63- Spisovatel]]
 [[Kategorie:1896]]
 [[Kategorie:Vlkoš]]
 [[Kategorie:1970]]
 [[Kategorie:Praha]]