DVOŘÁK Emil 17.10.1896-28.9.1970: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(DVOŘÁK_Emil_17.10.1896-28.9.1970)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 17.10.1896
| datum narození = 17.10.1896
| místo narození = Vlkoš, o. Hodonín
| místo narození = Vlkoš u Kyjova
| datum úmrtí = 28.9.1970
| datum úmrtí = 28.9.1970
| místo úmrtí = Praha
| místo úmrtí = Praha
Řádek 9: Řádek 9:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Emil DVOŘÁK
}}
 
'''DVOŘÁK, Emil,''' ''* 17. 10. 1896 Vlkoš u Kyjova, † 28. 9. 1970 Praha, spisovatel, publicista''
 
Byl synem železničního expedienta. Studoval 1907–15 na
gymnáziu v Kyjově. Po maturitě byl odveden k bosenskému
pluku a sloužil na balkánské frontě. Zapsal si práva na UK
v Praze (1918/19) a na MU v Brně (1919/20), ačkoliv měl jako
voják výhodu čtyř započtených semestrů, školu nedokončil.
1921 vystoupil z římskokatolické církve. 1923/24 absolvoval
Železniční odbornou školu v Olomouci. Po celý život pracoval
jako železniční úředník: 1924–35 v Opavě, 1936–37 v Olomouci
a 1938–58 na Ministerstvu železnic (dopravy) v Praze.
Debutoval básnickou sbírkou ''Aleje života'' (1921), ve které je
patrný vliv Březinovy lyriky a hymnických ód. Druhou knihu
''Lepty srdcem'' (1931) označila literární kritika za epigonskou.
S jistým úspěchem se setkal až cyklus veršů ''Po mostě z duhy''
''a hvězd'' (1947), inspirovaný melodikou lidových písní a zážitky
z dětství a mládí. Jako prozaik se tematicky zaměřil na rodné
Slovácko a na opavské Slezsko. Prozaická prvotina ''Mrskut''
''a píšťalky'' (1929) soustředila 17 rytmizovaných próz. Román
s autobiografickými prvky ''Zoe a Jiří'' (1933) romanticky zobrazil
lásku zkrachovalého studenta práv. Sbírka povídek ''Oheň''
(1935) vyšla z vlastních prožitků během první světové války.
Za nejlepší dílo bývá považován román ''Zvlněný kraj'' (1936).
Líčil složité politické, národnostní a sociální poměry na Hlučínsku
30. let 20. století, choulostivé vztahy a napětí mezi obyvateli,
kteří snadno podlehli propagandě místních nacistů. Baladickou
podobu zapadlé horské vesnice na Krnovsku a osobitost
jejích obyvatel zachytil román ''Lán kosodřeviny'' (1940).
D. psal rovněž pohádky, jimiž literární tvorbu ukončil. Publikoval
odborná pojednání z oboru železniční tranzitní přepravy,
přispíval do denního a krajinského tisku, časopisů turistických
a pro mládež, a to většinou pod šifrou -ák či E. Mák.
Ve fejetonech, kurzívách, recenzích a literárních kritikách,
prozrazujících autorovo kulturní zázemí, jazykovou vyspělost
a moudrý životní nadhled, se zaměřoval především na dění
v českém Slezsku, jehož nadšeným propagátorem především
do 1935 byl. Stal se členem sdružení Moravské kolo spisovatelů
a slezské literární skupiny Iskra.
 
'''L:''' LČL 1, s. 635; Slezsko 1, s. 29 (kde soupisy díla a kritik); MSN 2, s. 467;
OSND 2/1, s. 313; KSN 3, s. 572; B. Jedlička, Mrskut a píšťalky, in: Lidové
noviny 14. 12. 1929, s. 4; F. S. Procházka, Literatura, in: Zvon 31,
1931, č. 40, s. 558; K. Sezima, Z nové tvorby románové, in: Lumír 63,
1937, s. 451; J. Urbanec, Nad dílem E. D., in: Časopis Slezského muzea
20, 1971, s. 28–41; Ficek 4, s. 25; Slovníček spisovatelů okresu Hodonín,
1996, s. 81; J. Svoboda, Literární tradice ve Slezsku a na severní Moravě,
in: Slezsko a severovýchodní Morava jako specifický region, 1997, s. 69 až
110; I.Wernisch, Zapadlo slunce za dnem, který nebyl, 2001, s. 358–359;
Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a východní Moravy 1, 2006,
s. 219–220; D. E. (http://vsetin.mic.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id
=73441).
 
'''P:''' MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 5 963, řkt. fara Vlkoš,
matrika narozených sv. III, fol. 188.
 
Miroslava Kyselá, Miroslava Novotná


== Literatura ==
  Kalendář výročí 2006; Olomouc 2005; s.35
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:1896]]
[[Kategorie:1896]]
[[Kategorie:Vlkoš]]
[[Kategorie:Vlkoš]]
[[Kategorie:1970]]
[[Kategorie:1970]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 12. 3. 2017, 08:55

Emil DVOŘÁK
Narození 17.10.1896
Místo narození Vlkoš u Kyjova
Úmrtí 28.9.1970
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46080

DVOŘÁK, Emil, * 17. 10. 1896 Vlkoš u Kyjova, † 28. 9. 1970 Praha, spisovatel, publicista

Byl synem železničního expedienta. Studoval 1907–15 na gymnáziu v Kyjově. Po maturitě byl odveden k bosenskému pluku a sloužil na balkánské frontě. Zapsal si práva na UK v Praze (1918/19) a na MU v Brně (1919/20), ačkoliv měl jako voják výhodu čtyř započtených semestrů, školu nedokončil. 1921 vystoupil z římskokatolické církve. 1923/24 absolvoval Železniční odbornou školu v Olomouci. Po celý život pracoval jako železniční úředník: 1924–35 v Opavě, 1936–37 v Olomouci a 1938–58 na Ministerstvu železnic (dopravy) v Praze. Debutoval básnickou sbírkou Aleje života (1921), ve které je patrný vliv Březinovy lyriky a hymnických ód. Druhou knihu Lepty srdcem (1931) označila literární kritika za epigonskou. S jistým úspěchem se setkal až cyklus veršů Po mostě z duhy a hvězd (1947), inspirovaný melodikou lidových písní a zážitky z dětství a mládí. Jako prozaik se tematicky zaměřil na rodné Slovácko a na opavské Slezsko. Prozaická prvotina Mrskut a píšťalky (1929) soustředila 17 rytmizovaných próz. Román s autobiografickými prvky Zoe a Jiří (1933) romanticky zobrazil lásku zkrachovalého studenta práv. Sbírka povídek Oheň (1935) vyšla z vlastních prožitků během první světové války. Za nejlepší dílo bývá považován román Zvlněný kraj (1936). Líčil složité politické, národnostní a sociální poměry na Hlučínsku 30. let 20. století, choulostivé vztahy a napětí mezi obyvateli, kteří snadno podlehli propagandě místních nacistů. Baladickou podobu zapadlé horské vesnice na Krnovsku a osobitost jejích obyvatel zachytil román Lán kosodřeviny (1940). D. psal rovněž pohádky, jimiž literární tvorbu ukončil. Publikoval odborná pojednání z oboru železniční tranzitní přepravy, přispíval do denního a krajinského tisku, časopisů turistických a pro mládež, a to většinou pod šifrou -ák či E. Mák. Ve fejetonech, kurzívách, recenzích a literárních kritikách, prozrazujících autorovo kulturní zázemí, jazykovou vyspělost a moudrý životní nadhled, se zaměřoval především na dění v českém Slezsku, jehož nadšeným propagátorem především do 1935 byl. Stal se členem sdružení Moravské kolo spisovatelů a slezské literární skupiny Iskra.

L: LČL 1, s. 635; Slezsko 1, s. 29 (kde soupisy díla a kritik); MSN 2, s. 467; OSND 2/1, s. 313; KSN 3, s. 572; B. Jedlička, Mrskut a píšťalky, in: Lidové noviny 14. 12. 1929, s. 4; F. S. Procházka, Literatura, in: Zvon 31, 1931, č. 40, s. 558; K. Sezima, Z nové tvorby románové, in: Lumír 63, 1937, s. 451; J. Urbanec, Nad dílem E. D., in: Časopis Slezského muzea 20, 1971, s. 28–41; Ficek 4, s. 25; Slovníček spisovatelů okresu Hodonín, 1996, s. 81; J. Svoboda, Literární tradice ve Slezsku a na severní Moravě, in: Slezsko a severovýchodní Morava jako specifický region, 1997, s. 69 až 110; I.Wernisch, Zapadlo slunce za dnem, který nebyl, 2001, s. 358–359; Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a východní Moravy 1, 2006, s. 219–220; D. E. (http://vsetin.mic.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id =73441).

P: MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 5 963, řkt. fara Vlkoš, matrika narozených sv. III, fol. 188.

Miroslava Kyselá, Miroslava Novotná