ELHENICKÝ Alois 7.6.1844-23.10.1915: Porovnání verzí
(ELHENICKÝ_Alois_7.6.1844-23.10.1915) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 7.6.1844 | | datum narození = 7.6.1844 | ||
| místo narození = Lhenice u Netolic | | místo narození = Lhenice u Netolic | ||
| datum úmrtí = 23.10.1915 | | datum úmrtí = 23.10.1915 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 74- Architekt | | povolání = 74- Architekt | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''ELHENICKÝ, Alois,''' ''* 7. 6. 1844 Lhenice u Netolic, † 23. 10. 1915 Praha, stavitel, komunální politik'' | |||
Po maturitě na reálce ve Strakonicích absolvoval 1869 pozemní | |||
stavitelství na pražské technice a nastoupil praxi u stavební | |||
firmy Muzika a spol. 1879 složil stavitelskou zkoušku a otevřel | |||
si kancelář stavitele a civilního geometra na Smíchově, 1907 | |||
byl jmenován stavebním radou. 1888 vstoupil do Spolku inženýrů | |||
a architektů, stal se zakládajícím členem České matice | |||
technické, založil továrnu na glazované střešní tašky v Obrnicích | |||
u Mostu. Pečlivě a technicky důkladně realizoval cizí projekty. | |||
Vynikl především jako stavitel ústředních jatek v Praze- | |||
Holešovicích, v Praze realizoval budovu Hypoteční banky | |||
na Senovážném náměstí, hlavní (Wilsonovo) nádraží, vozatajské | |||
kasárny ve Vršovicích, školu na Uhelném trhu, loterijní | |||
úřad v Dlouhé třídě, ústav pro hluchoněmé ve Švédské ulici | |||
na Smíchově, přistavěl severní a jižní křídlo beuronského | |||
kláštera sv. Gabriela na Smíchově. Adaptoval budovy banky | |||
Union v ulici Na Příkopě a internátu Azyl císařovny Alžběty | |||
ve Vladislavově ulici a řadu gotických a renesančních domů, | |||
realizoval chlapeckou měšťanskou školu v Lounech. | |||
Patřil k čelným funkcionářům staročeské Národní strany, od | |||
1887 byl členem obecního zastupitelstva na Smíchově, kde | |||
bydlel a měl firmu, 1888–1906 starostou města Smíchova | |||
a zasloužil se o jeho rozkvět. V souladu s industrializací řešil | |||
otázku bydlení měšťanských a dělnických vrstev, urbanistického | |||
rozvoje, hygieny, vodního zásobování. Inicioval zakoupení | |||
Kinského zahrady a vhodně ji začlenil do městské zástavby. | |||
Staral se o čistotu ulic a městských parků. 1889–95 byl | |||
poslancem zemského sněmu, kde hájil zájmy Smíchova a pražských | |||
předměstí. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech. | |||
'''L:''' Národní album, s. 58; OSN 28, s. 378; OSND 2/1, s. 409; MSN, 2, | |||
s. 550; Lišková, s. 59; Tomeš 1, s. 289–290; Myška, s. 100–101; Architekti, | |||
s. 156–157. | |||
Martin Kučera | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:74- Architekt]] | [[Kategorie:74- Architekt]] | ||
[[Kategorie:1844]] | [[Kategorie:1844]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Lhenice]] | ||
[[Kategorie:1915]] | [[Kategorie:1915]] | ||
[[Kategorie:Praha | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 5. 6. 2017, 18:06
| Alois ELHENICKÝ | |
 | |
| Narození | 7.6.1844 |
|---|---|
| Místo narození | Lhenice u Netolic |
| Úmrtí | 23.10.1915 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 74- Architekt |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46225 |
ELHENICKÝ, Alois, * 7. 6. 1844 Lhenice u Netolic, † 23. 10. 1915 Praha, stavitel, komunální politik
Po maturitě na reálce ve Strakonicích absolvoval 1869 pozemní stavitelství na pražské technice a nastoupil praxi u stavební firmy Muzika a spol. 1879 složil stavitelskou zkoušku a otevřel si kancelář stavitele a civilního geometra na Smíchově, 1907 byl jmenován stavebním radou. 1888 vstoupil do Spolku inženýrů a architektů, stal se zakládajícím členem České matice technické, založil továrnu na glazované střešní tašky v Obrnicích u Mostu. Pečlivě a technicky důkladně realizoval cizí projekty. Vynikl především jako stavitel ústředních jatek v Praze- Holešovicích, v Praze realizoval budovu Hypoteční banky na Senovážném náměstí, hlavní (Wilsonovo) nádraží, vozatajské kasárny ve Vršovicích, školu na Uhelném trhu, loterijní úřad v Dlouhé třídě, ústav pro hluchoněmé ve Švédské ulici na Smíchově, přistavěl severní a jižní křídlo beuronského kláštera sv. Gabriela na Smíchově. Adaptoval budovy banky Union v ulici Na Příkopě a internátu Azyl císařovny Alžběty ve Vladislavově ulici a řadu gotických a renesančních domů, realizoval chlapeckou měšťanskou školu v Lounech. Patřil k čelným funkcionářům staročeské Národní strany, od 1887 byl členem obecního zastupitelstva na Smíchově, kde bydlel a měl firmu, 1888–1906 starostou města Smíchova a zasloužil se o jeho rozkvět. V souladu s industrializací řešil otázku bydlení měšťanských a dělnických vrstev, urbanistického rozvoje, hygieny, vodního zásobování. Inicioval zakoupení Kinského zahrady a vhodně ji začlenil do městské zástavby. Staral se o čistotu ulic a městských parků. 1889–95 byl poslancem zemského sněmu, kde hájil zájmy Smíchova a pražských předměstí. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.
L: Národní album, s. 58; OSN 28, s. 378; OSND 2/1, s. 409; MSN, 2, s. 550; Lišková, s. 59; Tomeš 1, s. 289–290; Myška, s. 100–101; Architekti, s. 156–157.
Martin Kučera