ELSNIC Jan 4.6.1875-14.6.1955

Jan ELSNIC
Narození	4.6.1875
Místo narození	Písek
Úmrtí	14.6.1955
Místo úmrtí	Praha
Povolání	78- Hudební interpret
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=74843

ELSNIC, Jan (též Johann), * 4. 6. 1875 Písek, † 14. 6. 1955 Praha, kapelník

Hudbě se učil v rodišti u violoncellisty Ludvíka Wolfa, dále se zdokonaloval při spoluúčinkování s Josefem Gregorou a Bohuslavem Jeremiášem. 1892–1906 působil v hudbě 11. pěšího pluku. Kompozici vystudoval 1901–03 jako mimořádný posluchač na pražské konzervatoři u Karla Knittla. 1906 nastoupil jako violoncellista do České filharmonie, 1908–12 po odchodu Milana Zuny působil vedle Viléma Zemánka jako její druhý dirigent. Řídil populární koncerty s redukovaným orchestrem, zvláště na Vinohradech, 1911 zahájil lázeňskou sezonu v Luhačovicích, později tam účinkoval jako host. Jeho dirigentské výkony oceňovala kritika i publikum, znamenalo to i významný finančního přínos pro Českou filharmonii, která měla v té době existenční potíže. E. sám kvůli osobní finanční tísni přijal místo kapelníka u vojenské hudby 11. pěšího pluku v Praze (1912–18). Jiná vojenská tělesa v Praze, Litoměřicích a v Bratislavě řídil až do 1922. Vlastními úpravami popularizoval skladby českých klasiků. Vedl lázeňský orchestr v Piešťanech (1922–26) a v Luhačovicích (1926–36). V tělesech, která řídil, začínali budoucí dirigenti dechových orchestrů, např. Boris Masopust, Rudolf Urbanec a Jan Fadrhons, či světový virtuos na trubku Adolf Scherbaum. E. často upravoval symfonické skladby pro malý orchestr (úpravu Smetanovy České písně vydal 1933 E. Starý).

L: Pazdírek 1, s. 234; HS 1, s. 296; www.ceskyhudebnislovnik.cz.

P: VHA Praha (personální listy); Österreichisches Staatsarchiv, Kriegsarchiv, Grundbuch 4, s. 69, Wien.

Mojmír Sobotka