DEYL Václav 25.3.1905-19.2.1982
Václav DEYL | |
Narození | 25.3.1905 |
---|---|
Místo narození | Třesovice u Hradce Králové |
Úmrtí | 19.2.1982 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 63- Spisovatel |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45430 |
DEYL, Václav, * 25. 3. 1905 Třesovice u Hradce Králové, † 19. 2. 1982 Praha, důstojník, prozaik
Narodil se v rodině učitele a regionálního literáta Václava D. staršího (1878–1961). D. bratr Zdeněk (* 1902) byl prozaikem, který se po 1948 odmlčel. Po maturitě na reálce v rodišti absolvoval D. vojenskou akademii v Hranicích, 1935 Vysokou školu válečnou. 1935–39 pracoval na Hlavním štábu československé armády, 1939–41 byl úředníkem ministerstva veřejných prací, 1941–45 Ústavu hydrologického a hydrotechnického. Koncem války se aktivně zapojil do vojenského odboje. Ve Vojenské kanceláři prezidenta republiky působil 1945–49, potom byl v posádkách v Terezíně, Banské Bystrici a Trenčíně, 1955–60 v sekretariátu ministra obrany Bohumíra Lomského. Do výslužby odešel v hodnosti podplukovníka.
Jako prozaik debutoval 1924 v Právu lidu, ve 30. letech psal konvenční romány a novely. Za protektorátu se věnoval pohádkám, v nichž realitu prolnul s fantazií, především ale dobrodružné próze pro mládež, jak historické, tak cestopisné, s válečnými a biografickými náměty. Nejzajímavější byly D. prózy biografické: o pobělohorském exulantovi Augustinu Heřmanovi Přes moře a hory (1945), o cestovateli Helferovi K ostrovům trpaslíků (1949) a především dílo Lovec života (1954), kde zpracoval osudy cestovatele Alberta Vojtěcha Friče. V posledních knihách Živá voda a Tajemství plamenů převažovaly naučné prvky. Pohřben byl v Praze-Motole.
L: jš (J. Šnobr), V. D., in: Zlatý máj 13, 1969, č. 8, příl.; LČL 1, s. 342–343 (chyba v úmrtí opravena 3/2, s. 1403); Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 147; T. Studenovský – J. Bláha, Slovník českých autorů knih pro chlapce (a nejen pro ně), 2000, s. 28–29.
P: Biografický archiv ÚČL Praha.
Martin Kučera