HAVEL ze Strahova kolem 1320-po 1388: Porovnání verzí
m (Procházková přesunul stránku HAVEL ze Strahova 1300 na HAVEL ze Strahova kolem 1320-po 1388 bez založení přesměrování) |
Bez shrnutí editace |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = HAVEL ze Strahova | | jméno = HAVEL ze Strahova | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = | | datum narození = kolem 1320 | ||
| místo narození = | | místo narození = | ||
| datum úmrtí = | | datum úmrtí = po 1388 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha? | ||
| povolání = 9- Astronom nebo astrolog | | povolání = 9- Astronom nebo astrolog<br />1- Matematik<br />15- Lékaři<br />49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
1- Matematik | | jiná jména = | ||
15- Lékaři | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 325 | ||
49- Náboženský nebo církevní činitel | }} | ||
'''HAVEL ze Strahova''' ''(též GALLUS de Monte Sion, de Summo, de Praga, de Strahov), * kolem 1320, † po 1388 Praha?, matematik, astronom, lékař, pedagog'' | |||
Zprávy o H. životě jsou velmi torzovité. Přídomek ze Strahova patrně připomíná jeho vlastnictví vinice na stráni pod | |||
Strahovským klášterem (latinské znění jména evokuje starozákonní horu Mons Sion). Předpokládá se, že vzdělání získal v Paříži. H., kanovník pražského a staroboleslavského | |||
kostela a arcibiskupský vikář pro královéhradecký kraj, byl | |||
držitelem i dalších církevních prebend. Patřil ke generaci | |||
prvních učenců pražské univerzity, byl respektovaným astronomem, astrologem a lékařem. Z jeho literární produkce | |||
je dnes známo několik lékařských spisů, recepty a proroctví | |||
o Českém království. Řadil se k dvorním lékařům Karla IV., | |||
k panovníkovi měl patrně blízký vztah, jak o tom svědčí | |||
dedikace dochovaných H. děl. Pozoruhodná je především | |||
jeho pranostika k založení Nového Města pražského, díky | |||
níž prý Karel IV. upustil od lokace na dnešní Letné a zvolil prostor mezi Starým Městem a Vyšehradem, který více | |||
vyhovoval hygienickým požadavkům (lepší přístup k vodě), | |||
k dalším přednostem patřilo navržení přímých širokých ulic | |||
a zakládání zahrad. Soudí se, že H. se podílel i na rozsáhlém | |||
slovníkářském díle ''Glosář'' Bartoloměje z Chlumce (řečeného Klareta). 1388 měl pražský arcibiskup Jan z Jenštejna ve | |||
snu vidění, které předpovídalo blížící se rozvrat české země. | |||
K jeho výkladu si mj. povolal i H., jehož proroctví se dochovalo v několika rukopisech. | |||
H. lékařské spisy nevynikají originalitou, jsou spíše odrazem | |||
své doby. 1348 zachvátila Evropu morová epidemie, na niž | |||
H. císaře upozornil listem ''Missum imperatori'', v němž varuje | |||
před jejími následky pro České království a připojuje lékařská | |||
doporučení, jak nemoci čelit. Text byl často opisován a rozšířen v řadě jazykových verzí po celé Evropě. Císaři byl adresován také krátký list | |||
''Regimen sanitatis ad Carolum imperatorem'', | |||
který vznikl někdy po 1357. Podle uznávaných lékařských | |||
autorit Hippokrata, Galéna a Avicenny v něm H. shrnul | |||
základní pravidla pro zachování zdraví. Doporučuje císaři | |||
správnou životosprávu, pojednává o množství a kvalitě jídla | |||
a pití, jeho složení či o denním řádu. H. byl zřejmě zdatný | |||
i ve výrobě léků, jak dokládá závěrečná část tohoto regimina | |||
sanitatis (čili návodu na zdravou životosprávu). | |||
Ačkoli H. nebyl dosud v pramenech jako profesor pražského | |||
učení v době Karla IV. ani Václava IV. přímo doložen, svědčí | |||
o jeho působení na pražské univerzitě autorství několika lékařských spisů věnovaných vodě (dochovány i česky), moru nebo moči. | |||
'''D:''' Vitae vivendae ratio in gratiam Caroli IV. a mag. Gallo medico et mathematico conscripta, F. Müller (ed.), 1819; Prophecia de regno Bohemie, | |||
F. Čáda (ed.), in: Rukopisy státního zámku v Kynžvartě, 1965; De aquis medicinalibus; Tractatus urinarum; Liber medicinalis. | |||
'''L:''' výběr: RSN 3, s. 303; OSN 10, s. 982; J. Tříška, Literární činnost předhusitské univerzity, 1967, s. 144; K. Beránek, O počátcích pražské lékařské fakulty 1348–1622, in: AUC Historia Universitatis Carolinae Pragensis IX, 2, | |||
1968, s. 44–87; P. Spunar, Dvě rukopisná bohemika, in: Strahovská knihovna. Sborník Památníku národního písemnictví 5–6, 1970–1971, s. 147–149; | |||
J. Spěváček, Karel IV. Život a dílo (1316–1378), 1979, s. 377, 654; J. Tříška, Životopisný slovník předhusitské pražské univerzity 1348–1409, 1981, | |||
s. 115 (s další literaturou); G. Wertheim-Haas, Altdeutsche Übersetzungen | |||
des Prager „Sendbriefs“ („Missum imperatori“), 1983; P. Spunar, Repertorium | |||
auctorum Bohemorum provectum idearum post Universitatem Pragensem | |||
conditam illustrans 1, Wrocław aj. 1985, s. 99–100; M. Říhová, Regimen | |||
sanitatis Mistra H. ze S. a Regimen sanitatis Mistra Albíka z Uničova, in: | |||
ČLČ 124, 1985, s. 726–728; DUK 1, s. 198; J. Nechutová, Die lateinische | |||
Literatur des Mittelalters in Böhmen, Köln 2007, s. 286; M. Říhová a kol., | |||
Lékaři na dvoře Karla IV. a Jana Lucemburského, 2010, s. 169–193 (s další | |||
literaturou). | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/b7d85a34-44aa-4e4f-9f54-04ccaedd4783 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Marie Makariusová | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:9- Astronom nebo astrolog]] | [[Kategorie:9- Astronom nebo astrolog]] | ||
Řádek 19: | Řádek 75: | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:1320]] | ||
[[Kategorie:1388]] | |||
[[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 18. 2. 2022, 16:12
HAVEL ze Strahova | |
![]() | |
Narození | kolem 1320 |
---|---|
Úmrtí | po 1388 |
Místo úmrtí | Praha? |
Povolání |
9- Astronom nebo astrolog 1- Matematik 15- Lékaři 49- Náboženský nebo církevní činitel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 325 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47011 |
HAVEL ze Strahova (též GALLUS de Monte Sion, de Summo, de Praga, de Strahov), * kolem 1320, † po 1388 Praha?, matematik, astronom, lékař, pedagog
Zprávy o H. životě jsou velmi torzovité. Přídomek ze Strahova patrně připomíná jeho vlastnictví vinice na stráni pod Strahovským klášterem (latinské znění jména evokuje starozákonní horu Mons Sion). Předpokládá se, že vzdělání získal v Paříži. H., kanovník pražského a staroboleslavského kostela a arcibiskupský vikář pro královéhradecký kraj, byl držitelem i dalších církevních prebend. Patřil ke generaci prvních učenců pražské univerzity, byl respektovaným astronomem, astrologem a lékařem. Z jeho literární produkce je dnes známo několik lékařských spisů, recepty a proroctví o Českém království. Řadil se k dvorním lékařům Karla IV., k panovníkovi měl patrně blízký vztah, jak o tom svědčí dedikace dochovaných H. děl. Pozoruhodná je především jeho pranostika k založení Nového Města pražského, díky níž prý Karel IV. upustil od lokace na dnešní Letné a zvolil prostor mezi Starým Městem a Vyšehradem, který více vyhovoval hygienickým požadavkům (lepší přístup k vodě), k dalším přednostem patřilo navržení přímých širokých ulic a zakládání zahrad. Soudí se, že H. se podílel i na rozsáhlém slovníkářském díle Glosář Bartoloměje z Chlumce (řečeného Klareta). 1388 měl pražský arcibiskup Jan z Jenštejna ve snu vidění, které předpovídalo blížící se rozvrat české země. K jeho výkladu si mj. povolal i H., jehož proroctví se dochovalo v několika rukopisech.
H. lékařské spisy nevynikají originalitou, jsou spíše odrazem své doby. 1348 zachvátila Evropu morová epidemie, na niž H. císaře upozornil listem Missum imperatori, v němž varuje před jejími následky pro České království a připojuje lékařská doporučení, jak nemoci čelit. Text byl často opisován a rozšířen v řadě jazykových verzí po celé Evropě. Císaři byl adresován také krátký list Regimen sanitatis ad Carolum imperatorem, který vznikl někdy po 1357. Podle uznávaných lékařských autorit Hippokrata, Galéna a Avicenny v něm H. shrnul základní pravidla pro zachování zdraví. Doporučuje císaři správnou životosprávu, pojednává o množství a kvalitě jídla a pití, jeho složení či o denním řádu. H. byl zřejmě zdatný i ve výrobě léků, jak dokládá závěrečná část tohoto regimina sanitatis (čili návodu na zdravou životosprávu).
Ačkoli H. nebyl dosud v pramenech jako profesor pražského učení v době Karla IV. ani Václava IV. přímo doložen, svědčí o jeho působení na pražské univerzitě autorství několika lékařských spisů věnovaných vodě (dochovány i česky), moru nebo moči.
D: Vitae vivendae ratio in gratiam Caroli IV. a mag. Gallo medico et mathematico conscripta, F. Müller (ed.), 1819; Prophecia de regno Bohemie, F. Čáda (ed.), in: Rukopisy státního zámku v Kynžvartě, 1965; De aquis medicinalibus; Tractatus urinarum; Liber medicinalis.
L: výběr: RSN 3, s. 303; OSN 10, s. 982; J. Tříška, Literární činnost předhusitské univerzity, 1967, s. 144; K. Beránek, O počátcích pražské lékařské fakulty 1348–1622, in: AUC Historia Universitatis Carolinae Pragensis IX, 2, 1968, s. 44–87; P. Spunar, Dvě rukopisná bohemika, in: Strahovská knihovna. Sborník Památníku národního písemnictví 5–6, 1970–1971, s. 147–149; J. Spěváček, Karel IV. Život a dílo (1316–1378), 1979, s. 377, 654; J. Tříška, Životopisný slovník předhusitské pražské univerzity 1348–1409, 1981, s. 115 (s další literaturou); G. Wertheim-Haas, Altdeutsche Übersetzungen des Prager „Sendbriefs“ („Missum imperatori“), 1983; P. Spunar, Repertorium auctorum Bohemorum provectum idearum post Universitatem Pragensem conditam illustrans 1, Wrocław aj. 1985, s. 99–100; M. Říhová, Regimen sanitatis Mistra H. ze S. a Regimen sanitatis Mistra Albíka z Uničova, in: ČLČ 124, 1985, s. 726–728; DUK 1, s. 198; J. Nechutová, Die lateinische Literatur des Mittelalters in Böhmen, Köln 2007, s. 286; M. Říhová a kol., Lékaři na dvoře Karla IV. a Jana Lucemburského, 2010, s. 169–193 (s další literaturou).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Marie Makariusová