GIRSA Josef 6.10.1874-22.11.1967: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(GIRSA_Josef_4.10.1874-22.11.1967)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 2: Řádek 2:
| jméno = Josef GIRSA
| jméno = Josef GIRSA
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 4.10.1874
| datum narození = 6.10.1874
| místo narození = Šepetovka
| místo narození = Šepetovka (Ukrajina)
| datum úmrtí = 22.11.1967
| datum úmrtí = 22.11.1967
| místo úmrtí = Praha
| místo úmrtí = Praha
Řádek 9: Řádek 9:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef GIRSA
}}
 
'''GIRSA, Josef,''' ''* 6. 10. 1874 Šepetovka (Ukrajina), † 22. 11. 1967 Praha, manažer, diplomat''
 
Narodil se v české rodině žijící v Podolské gubernii carského Ruska; bratr Václava G. (1875–1954). Po studiu na vyšší
hospodářské škole v ukrajinské Umani pracoval jako ředitel
na velkostatku šlechtické rodiny Potockých, 1912–18 v továrnách a statcích Mariinské akciové společnosti ve Voroněži.
Po říjnové revoluci odešel koncem 1917 řídit továrnu do Černigovské oblasti. 1919 ho uvěznili bolševici. V žaláři zůstal
do 1920, kdy byl vyměněn do Polska. Poté působil jako úředník pobočky polského ministerstva zemědělství v Poznani.
Od 1921 pracoval více než deset let v Československu v diplomatických službách. V červnu se stal vedoucím československé
obchodní mise v Charkově, o dva měsíce později byl ustanoven
přednostou obchodní mise v Moskvě. Po uzavření prozatímních smluv mezi ČSR a Ruskou a Ukrajinskou sovětskou republikou v červnu 1922 byl jmenován vedoucím tzv. československého zastupitelstva v Moskvě, které mělo požívat všech
diplomatických výsad kromě titulu vyslanectví. Nahrazovalo
standardní ambasádu v sovětské metropoli až do oficiálního
navázání diplomatických styků mezi ČSR a SSSR v červnu
1934. G. stál v jeho čele až do 1931. Po přeložení do Prahy odešel koncem 1931 ze zdravotních důvodů do výslužby.
Po vzniku protektorátu byl 1939 krátce vězněn, po propuštění
se stáhl do ústraní.
 
'''L:''' OSND 2/2, s. 865; KSN 4, s. 486; Kolář Elity, s. 65; J. Dejmek a kol.,
Diplomacie Československa 2, 2013, s. 70; A. Muratov – D. Muratova,
Diplomaty J. i Vaclav G., in: Russkoje Slovo, 2011, č. 4, s. 16–20; č. 5,
s. 18–21, č. 6, s. 16–19; tíž, Russkije Čechi Vaclav Girsa i J. G. – diplomaty Čechoslovackoj Respubliki, ispolniteli gumanitarnych programm, in:
Russkaja akcija pomošči v Čechoslovakii. Istorija, značenije, nasledije,
L. Babka – I. Zolotarev (eds.), 2012, s. 255–262; J. Marek, Interhelpo –
stručné dějiny československého vystěhovaleckého družstva v SSSR, 2013
(rigorózní práce, FF UP, Olomouc), s. 19, 45–47.
 
'''P:''' Archiv Ministerstva zahraničních věcí, Praha, osobní spis.
 
Jindřich Dejmek
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]

Verze z 20. 6. 2018, 17:09

Josef GIRSA
Narození 6.10.1874
Místo narození Šepetovka (Ukrajina)
Úmrtí 22.11.1967
Místo úmrtí Praha
Povolání 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46445

GIRSA, Josef, * 6. 10. 1874 Šepetovka (Ukrajina), † 22. 11. 1967 Praha, manažer, diplomat

Narodil se v české rodině žijící v Podolské gubernii carského Ruska; bratr Václava G. (1875–1954). Po studiu na vyšší hospodářské škole v ukrajinské Umani pracoval jako ředitel na velkostatku šlechtické rodiny Potockých, 1912–18 v továrnách a statcích Mariinské akciové společnosti ve Voroněži. Po říjnové revoluci odešel koncem 1917 řídit továrnu do Černigovské oblasti. 1919 ho uvěznili bolševici. V žaláři zůstal do 1920, kdy byl vyměněn do Polska. Poté působil jako úředník pobočky polského ministerstva zemědělství v Poznani. Od 1921 pracoval více než deset let v Československu v diplomatických službách. V červnu se stal vedoucím československé obchodní mise v Charkově, o dva měsíce později byl ustanoven přednostou obchodní mise v Moskvě. Po uzavření prozatímních smluv mezi ČSR a Ruskou a Ukrajinskou sovětskou republikou v červnu 1922 byl jmenován vedoucím tzv. československého zastupitelstva v Moskvě, které mělo požívat všech diplomatických výsad kromě titulu vyslanectví. Nahrazovalo standardní ambasádu v sovětské metropoli až do oficiálního navázání diplomatických styků mezi ČSR a SSSR v červnu 1934. G. stál v jeho čele až do 1931. Po přeložení do Prahy odešel koncem 1931 ze zdravotních důvodů do výslužby. Po vzniku protektorátu byl 1939 krátce vězněn, po propuštění se stáhl do ústraní.

L: OSND 2/2, s. 865; KSN 4, s. 486; Kolář Elity, s. 65; J. Dejmek a kol., Diplomacie Československa 2, 2013, s. 70; A. Muratov – D. Muratova, Diplomaty J. i Vaclav G., in: Russkoje Slovo, 2011, č. 4, s. 16–20; č. 5, s. 18–21, č. 6, s. 16–19; tíž, Russkije Čechi Vaclav Girsa i J. G. – diplomaty Čechoslovackoj Respubliki, ispolniteli gumanitarnych programm, in: Russkaja akcija pomošči v Čechoslovakii. Istorija, značenije, nasledije, L. Babka – I. Zolotarev (eds.), 2012, s. 255–262; J. Marek, Interhelpo – stručné dějiny československého vystěhovaleckého družstva v SSSR, 2013 (rigorózní práce, FF UP, Olomouc), s. 19, 45–47.

P: Archiv Ministerstva zahraničních věcí, Praha, osobní spis.

Jindřich Dejmek